Studená vojna nebola povznášajúca. Dennodenne ničila ľudí a to množstvo príbehov, ktoré pri tom vyprodukovala, ju neospravedlňuje. Ale niektoré z tých príbehov sú krásne, hlboké a večné ako antické drámy: ak ich zaznamenal John Le Carré.

V pondělí Ukrajina podala přihlášku do Evropské unie. Sebrat odvahu na tento krok trvalo Kyjevu skoro dvacet let, během kterých zažila země dvě revoluce a několik prezidentů neschopných či neochotných zemi skutečně reformovat. Navíc, čím více se Ukrajina k EU přibližovala, tím více Rusko dělalo pro to, aby jí v tom zamezilo.

„V gigantickém nelidském Rusku nebude pokus o demokracii nikdy úspěšný. Je to pro ně cizí slovo. Sto let se z ruské společnosti násilím vyndávaly její lepší části a to poslední lepší, co v ní zbylo, teď prchá. Tihle lidé pak mohou fungovat jinak, ale až poté, co ten jed z krve dostanou,” hovorí novinár Alexandr Mitrofanov, ktorý sa narodil narodil v Sovietskom zväze.

Nejdřív se objevila informace, že Polsko dodá Ukrajině všechna svoje stíhací letadla sovětské výroby, aby ji následně Američané dementovali. Stíhačky na pomoc Ukrajincům zatím nemíří. Proč?

Boris Johnson je v centru skandálu kvůli večírkům s vínem a sýry. Pořádaly se v tradičním sídle premiérů v době, kdy vláda nařídila všem Britům, včetně truchlící královny Alžběty II., aby dodržovali izolaci.

Netradiční a průlomový postup americké vlády ve vztahu k Rusku, které na hranicích s Ukrajinou nashromáždilo víc než sto tisíc vojáků, zatím funguje dobře. Vladimir Putin se dostal do diplomatické defenzívy.

Když se v Jižní Africe objevila varianta omikron, země ji poctivě nahlásila – a dočkala se hysterické reakce okolního světa. Řada států přerušila s Jihoafrickou republikou spojení, čímž jí způsobila nemalou újmu.

V anglosaské publicistice se často používá termín „new normal“, označuje se jím jev nebo situace dříve nemyslitelná, která se ale po nějakém vývojovém přelomu stala běžnou a měla by jako taková být brána.

Tomáš Hradílek je bývalý ministr, disident a signatář Charty 77. Dnes se o něj jeho přátelé i jeho rodina bojí. Od 1. listopadu 2017 totiž drží hladovku – a drží ji proto, aby prezident Miloš Zeman znovu nekandidoval na post hlavy státu. Mnoho lidí mu to vyčítá.

Moje máma mi odmalička říká, že ten nejdůležitější den jejího života (samozřejmě kromě toho, kdy se jí narodily děti) byl 17. listopad. „Protože tehdy přišla svoboda.“ To mě naučila.