Před několika dny prezident Erdoğan mluvil o „marnění času“ v souvislosti s negociacemi o členství Turecka v EU. Minulý pátek se objevil článek Faruka Kaymakçıho, tureckého stálého představitele (velvyslance) při Evropské komisi, (Politico, 15. 7. 2017).

Prý když se historie opakuje, tak poprvé jako tragédie a podruhé jako fraška. Ale poslední epizoda „ruských“ odhalení kolem Donalda Trumpa do tohoto schématu úplně nezapadá.

Nejen v České republice, ale už i na Slovensku se o Andreji Babišovi mluví v souvislosti s podvody. Podle slovenského deníku SME proběhly razie v několika velkých pekárnách na Slovensku. Razie měl iniciovat tamní antimonopolní úřad.

Zeman, Kaczynski, Orbán, Fico, každý z nich je podivný. Naštěstí to aspoň nějak vyvažuje slovenský Kiska a snad i polský Duda. Tuší někdo, jak se jmenuje maďarský prezident?

Richard Sulík vo svojom videoblogu popisuje, ako v skutočnosti funguje Slovenská národná strana.

Zatímco v Praze probíhaly vzpomínkové akce na zesnulého disidenta Liou Siao-po, do nichž se opatrně zapojili i někteří politici vládních stran, jiní čeští představitelé v Bukurešti opěvovali iniciativu Pás a stezka na setkání politických stran organizovaném Mezinárodním oddělením ÚV KS Číny.

V Národnej rade sa uskutočnila slávnosť pri príležitosti prijatia Deklarácie o zvrchovanosti Slovenskej republiky. Zúčastnila sa ho len hŕstka ministrov a poslancov. Prezidenta nepozvali, opozícia tiež neprišla a aj Béla Bugár toto podujatie ignoroval. Udalosť komentuje Peter Zajac

„Keď sa zmenia fakty, zmením názor – a vy?“ vraví okrídlený výrok, prisudzovaný ekonómovi Keynesovi. Tí, ktorí priviedli Spojené kráľovstvo na cestu von z EÚ, však svoj pohľad pod tlakom reality skorigujú len ťažko.

Britský politik a novinár Daniel Hannan bol v kampani pred brexitom prívržencom odchodu Veľkej Británie z EÚ. Vo svojej eseji tento politik, poslanec Európskeho parlamentu za Konzervatívnu stranu, vysvetľuje, o čo Británii dlhodobo ide. Text vyšiel pôvodne v českom týždenníku Echo.

Ve všech klíčových zemích Západu je po volbách a je přinejmenším pro pár let jasné, kdo a jak tam bude udávat tón v zásadních geopolitických rozhodnutích. Jedinou výjimkou je Německo, kde se volí 24. září.