Zdá sa, že máte zablokovanú reklamu

Fungujeme však vďaka príjmom z reklamy a predplatného. Podporte nás povolením reklamy alebo kúpou predplatného.

Ďakujeme, že pozeráte .pod lampou. Chceli by ste na ňu prispieť?

Si Ťin-pching pravdepodobne zostane hlavou strany doživotne. Je najmocnejším vodcom od Maa Ce-tunga, hovorí sinológ

.forum 24 .rozhovory

Nedělní sjezd Komunistické strany Číny je zásadní, protože během něj Si Ťin-pching s největší pravděpodobností po třetí v řadě získá nejvyšší politickou funkci v Čínské lidové republice. Pravděpodobně zůstane hlavou strany doživotně, říká sinolog z projektu Sinopsis Tobiáš Lipold. V rozhovoru pro deník FORUM 24 mimo jiné popisuje, co můžeme očekávat od 20. sjezdu Komunistické strany Číny, který startuje v neděli, i to, jak válka na Ukrajině ovlivnila vztahy mezi Čínou a Ruskem.

Si Ťin-pching pravdepodobne zostane hlavou strany doživotne. Je najmocnejším vodcom od Maa Ce-tunga, hovorí sinológ AP Photo/Mark Schiefelbein Si Ťin-pching

v Pekingu se od neděle koná 20. sjezd Komunistické strany Číny. Jak velká událost to je? Je to letošní politický vrchol?

Určitě je to nejdůležitější politická událost nejen tohoto roku, ale i posledních let, minimálně od posledního sjezdu strany v roce 2017. Na sjezdu se rozhodne personální složení nejvyššího vedení Komunistické strany Číny společně s kurzem, kterým bude Čína v následujících letech směřovat.  

dude ten letošní sjezd něčím jiný? Bude se nějak lišit od 19. sjezdu z roku 2017?

Tento sjezd je zásadní, protože během něj Si Ťin-pching s největší pravděpodobností potřetí v řadě získá funkci generálního tajemníka Ústředního výboru Komunistické strany Číny, tedy nejvyšší politickou funkci v Čínské lidové republice. Podle pravidel fungujících v posledních dekádách by měl Si Ťin-pching správně letos tuto funkci předat svému nástupci. To se ale nestane a Si Ťin-pching naopak pravděpodobně zůstane hlavou strany doživotně. 

Tento vývoj je plně v rozporu s institucionálními reformami nastartovanými Teng Siao-pchingem po Mao Ce-tungově smrti, které měly za cíl pomocí nastavení limitů nejvyšších stranických funkcí zabránit přílišnému kumulování moci v rukách jedné osoby. 

k tomu zrušení maximálního počtu volebních období došlo v roce 2018. Otevřel si tím prezident Si cestu k doživotnímu vládnutí?

V roce 2018 bylo zrušeno omezení dvou funkčních období u funkce prezidenta Čínské lidové republiky, během tohoto sjezdu bude Si Ťin-pching usilovat o funkci generálního tajemníka. Ta sice formálně omezení počtu funkčních období nemá, bylo ale pravidlem, že byla stejně jako u funkce prezidenta jen dvě. 

Prezidentem, respektive předsedou Čínské lidové republiky, jak se funkce v čínštině nazývá, Si Ťin-pchinga bude volit až v březnu Všečínské shromáždění lidových zástupců, čínská obdoba parlamentu, fakticky pouze s „razítkovací“ funkcí. Funkce prezidenta ale není v politickém systému Čínské lidové republiky tak zásadní, Si Ťin-pching by zůstal jako generální tajemník nejmocnějším mužem v ČLR, i kdyby post prezidenta přenechal někomu jinému.

Během nadcházejícího sjezdu může zároveň dojít k obnovení dříve zaniklého titulu předseda Komunistické strany Číny, který zastával Mao Ce-tung a který byl v 80. letech zrušen. Takový titul by mohl Si Ťin-pchingovi doživotně zajistit ústřední pozici ve straně i bez funkce generálního tajemníka. 

na sjezdu se bude volit také zhruba 200 členů Ústředního výboru Komunistické strany Číny.

Ano, hlavní funkcí sjezdu je to, že se během něj zvolí ústřední výbor. Ten pak po skončení sjezdu během svého prvního zasedání potvrdí předem vybrané nové členy politbyra ÚV a jeho stálého výboru. Formálně je ústřední výbor nejvyšším rozhodovacím orgánem Komunistické strany Číny a tedy i Čínské lidové republiky. Ústřední výbor se ale schází pouze jednou ročně, reálně je tak tímto orgánem až politbyro a především jeho stálý výbor, jehož pozice by se zhruba dala přirovnat k naší vládě.

měli bychom sledovat i to, kdo usedne do stálého výboru politbyra?

Určitě, kvůli věkovému omezení vysokých stranických funkcí se bude část stálého výboru obměňovat. Složení nového stálého výboru nám pak může sloužit jako jeden z ukazatelů síly Si Ťin-pchingovy pozice. Pokud je jeho moc ve straně už skutečně neomezená, zasednou ve výboru pouze lidé z jeho nejbližších kruhů a možná se i sníží počet členů výboru ze současných sedmi na pět. Ne všichni v nejvyšším vedení strany ale patří do Si Ťin-pchingovy frakce, pokud tedy ve straně fungují nějaké zbytky názorové plurality, může ve stálém výboru zasednout i někdo mimo Si Ťin-pchingovu kliku, jako byl například jeden z odcházejících členů výboru, dosluhující premiér Li Kche-čchiang. 

může se z toho stálého výboru vyprofilovat někdo, kdo by mohl jednou nahradit Si Ťin-pchinga v čele strany?

Si Ťin-pching měl podle vzoru svých předchůdců správně vybrat svého nástupce již na předchozím sjezdu v roce 2017, tedy v polovině své desetileté vlády. Už jen kvůli tomu, že tak neučinil, bylo již před pěti lety zřejmé, že hodlá vládnout neomezeně i nadále, což se potvrdí, pokud nástupce nevybere ani letos. Je ale možné, že si někoho, kdo by vládu v Čínské lidové republice v delším horizontu přebral, skutečně vybere. 

čína na mezinárodní scéně důrazně prosazuje své zájmy. Možná by se dalo říct, že vystupuje až asertivně. Můžeme po sjezdu očekávat změnu v tomto přístupu?

Čína v posledních měsících ze svého asertivního přístupu částečně polevila, možná i ve snaze o zajištění klidu před sjezdem. K nějakým zásadním obratům v tomto ohledu ale pravděpodobně nedojde. Pokud Si Ťin-pching svou moc skutečně dle očekávání upevní, je možné spíš očekávat posílení asertivity režimu i jeho globálních ambicí.

jak je prezident Si populární mezi běžnými Číňany?

Z důvodů povahy čínského režimu nemůžeme zjistit, co si čínská populace skutečně myslí, a můžeme tak pouze usuzovat z náznaků, jako jsou rychle mizející příspěvky na internetu. Nespokojenost Číňanů je určitě vidět kolem situace s epidemií covidu-19, kterou Čína v rámci politiky nulového covidu stále řeší pomocí drakonických opatření, silně ovlivňujících životy všech Číňanů. Ačkoliv je tato politika především dílem Si Ťin-pchinga, kritika občanů není většinou mířena přímo na něj. Výjimkou je například nedávný menší, ale výrazný protest v Pekingu. 

právě proto se ptám. Ve čtvrtek někdo vyvěsil na nadjezdu dopravní tepny na severozápadě čínské metropole několik plakátů, které kritizovaly politiku prezidenta Si. Na jednom z plakátů stálo: Odstraňte diktátora a národního zrádce Si Ťin-pchinga.

Tento protest byl unikátní právě proto, že konkrétně jmenoval i generálního tajemníka. Navíc se tak stalo přímo v Pekingu jen pár dní před sjezdem, kdy jsou čínské úřady dohlížející na stabilitu ve společnosti v plné pohotovosti. Z protestu se také podařilo pořídit fotografie, které rychle kolovaly internetem, především na Západě. V Číně pak cenzoři na sociálních sítích kromě názvu mostu, kde protestující transparenty vyvěsil, nějakou dobu pro jistotu blokovali i slovo „Peking“. 

na tom transparentu stálo heslo: Ano reformám. Jaké reformy čínská společnost požaduje?

V 80. letech, kdy se Čínská lidová republika reformovala, došlo k velkým reformám ekonomickým a částečně institucionálním, nikdy ale nedošlo k politickým reformám, které by přinesly otevření režimu, například zavedením nějaké formy vnitrostranické demokracie nebo posílením svobody slova. Dodal bych ale, že volání po takových reformách jsou za Si Ťin-pchingovy vlády, která jde v opačném duchu, pouze ojedinělá a určitě nelze mluvit o požadavcích společnosti. Celospolečenské hnutí volající po reformě ukončily tanky v červnu roku 1989.

politická vůle k tomu ale není?

Teď ne. To už je pryč.

mao Ce-tung měl za své vlády v Číně obrovský kult osobnosti. Dosahuje kult osobnosti Si Ťin-pchinga podobných výšin?

Určitě se o to snaží a na formální úrovni skutečně směřuje ke stejné pozici, jakou měl Mao Ce-tung. Jedním z kroků, ke kterému pravděpodobně dojde už teď během sjezdu, bude přejmenování jeho hlavní ideologie z krkolomného „Si Ťin-pchingovo myšlení o socialismu s čínskými rysy pro novou epochu“ na kratší „Si Ťin-pchingovo myšlení“. To se může zdát jako nepodstatné, ale to slovo „myšlení“ měl ze Si Ťin-pchingových předchůdců ve stranických stanovách zapsáno pouze právě Mao a tímto krokem bude tak ideologie Si Ťin-pchinga povýšena na stejnou úroveň jako „Mao Ce-tungovo myšlení“.

Jiná otázka ale je Si Ťin-pchingův kult osobnosti v praxi mezi obyvateli Čínské lidové republiky, tam bych řekl, že má ještě oproti Maovi co dohánět.

takže by se dalo říct, že prezident Si je nejmocnější vůdce strany od Maa Ce-tunga?

Ano, dalo by se to tak říct.

čína stále pokračuje v politice nulového covidu. Její součástí jsou přísné lockdowny a testování. Je ale skutečným smyslem těchto opatření ochrana před covidem, nebo nějaká kontrola společnosti?

Do jisté míry možná ano, ale strana společnost kontroluje i bez covidu. Trvání na politice nulového covidu souvisí spíše s tím, že ji prosazuje přímo Si Ťin-pching, který se chce prohlásit za vítěze nad pandemií a není schopen z ní ustoupit.

takže se nedá očekávat, že by se na tom po sjezdu něco změnilo?

Zatím spíše ne. Podle závěrečného komuniké posledního zasedání končícího ústředního výboru, které se konalo tento týden, je zřejmé, že strana od politiky nulového covidu ustupovat nehodlá.

v poslední době také zpomaluje čínská ekonomika. Může za to jen politika nulového covidu, nebo i další problémy? Mluví se například také o bytové krizi, rostoucích cenách.

Růst čínského hospodářství kromě dopadů politiky nulového covidu táhnou dolů i sílící zásahy vlády do ekonomiky, které jsou dalším Si Ťin-pchingovým odkloněním se od dřívějších reforem. Ty se projevují například i větší kontrolou velkých technologických firem, které dále musí v některých případech čelit sankcím ze strany Spojených států amerických.

může špatná ekonomická situace spustit nějaké procesy v čínské společnosti, které by mohly vést například k nepokojům? Může to otřást důvěrou lidí v prezidenta Si, nebo v Komunistickou stranu Číny?

Tím, že samotná legitimita strany je založená na tom, že stát prosperuje, tak nějaký větší ekonomický kolaps by režim mohl skutečně rozložit. Musel by to být ale asi velký průšvih, který by se projevil celosvětově. To, co se děje teď, sice může způsobovat jisté znepokojení u části čínského obyvatelstva, to ale určitě neznamená, že by to mělo spustit nějakou reakci.

dění v Evropě se teď točí převážně kolem drahých energií a války na Ukrajině. Jak velká témata jsou to v Číně?

Minimálně v počátcích ukrajinského konfliktu byla válka velkým tématem i v Číně. V médiích se objevoval pouze proruský narativ a na sociálních sítích převládaly proruské příspěvky psané většinou čínskými nacionalisty, protože ty proukrajinské cenzoři většinou mazali. Postupem času ale zájem o téma klesl a částečně se zmírnila i vyhrocenost. 

přebírala na začátku války Čína ruskou propagandu?

Částečně ano, především konfrontační narativ, že válku vyprovokovalo  NATO. 

na Valném shromáždění OSN 143 ze 193 zemí odsoudilo nedávnou ruskou anexi čtyř částečně okupovaných ukrajinských území. Čína, která byla dlouhodobě ruským spojencem, se hlasování zdržela. Jaké vztahy teď mezi těmito státy panují?

Rusko a Čína jsou spojenci nadále, i když ve vztahu k válce na Ukrajině je Čína stále velmi opatrná, teď spíše ještě opatrnější než na začátku konfliktu. Rusku žádnou materiální pomoc neposkytuje a dává najevo své přání brzkého ukončení války. 

dostáváme se do nějaké nové studené války mezi Západem a Čínou s Ruskem?

Svým způsobem ano. Ve svém olympijském prohlášení Putin se Si Ťin-pchingem jasně deklarovali, že chtějí jako systémoví rivalové Západu změnit světový řád ve svůj prospěch, a válka na Ukrajině a čínské globální ambice jsou toho důkazem. Máme tu tak Čínu společně s Ruskem, které se snaží omezit vliv Západu, k čemuž bych ještě připojil i stále významnější region Indo-Pacifiku, jehož jedním z pojítek je i vymezení se vůči Číně. 

hodně rezonuje možnost jaderného útoku na Ukrajinu. Západ Rusko varuje, že pokud k němu dojde, odpoví stejně. Jak by v takové situaci zareagovala Čína?

Nejsem si vědom, že by se k tomu někdo v Číně oficiálně vyjadřoval, ale předpokládám, že v případě použití jaderných zbraní na Ukrajině by se Čína od Ruska distancovala a ukončila s ním své partnerství.  

napětí jsme v posledních měsících viděli i mezi Čínou a Tchaj-wanem. Za jak reálné pokládáte to, že by se Čína rozhodla na ostrov zaútočit?

Uvidíme, zda bude nějaký posun v rétorice během nadcházejícího sjezdu. Momentálně Si Ťin-pching svůj plán připojit Tchaj-wan sice deklaruje a Čína pořádá výhružná cvičení, podle všeho ale invazi v nejbližší době nechystá a vzhledem k tomu, o jak velkou operaci by se jednalo, je pravděpodobné, že by se o tom vědělo dopředu. 

Po Putinových nezdarech na Ukrajině se také nabízí otázka, jak moc může být tato operace vůbec úspěšná a jak je to vlastně s kvalitou čínské armády, která dlouhou dobu v žádné válce nebyla. 

Zároveň – protože americký prezident Biden přislíbil Tchaj-wanu v případě invaze vojenskou pomoc – je otázkou, zda bude Čína skutečně ochotná jít do této akce s rizikem konfrontace s USA, která by mohla přerůst v globální konflikt. 

co by Číně přineslo to připojení Tchaj-wanu ke svému území?

Reálný užitek by byl strategický, ovládnutí Tchaj-wanu by ČLR například umožnilo přístup do Pacifiku, kde by mohla vyzývat Spojené státy. Čínská lidová republika chce ale ostrov dále získat i z ideologických důvodů, protože Tchaj-wan jakožto prosperující pluralitní demokracie ohrožuje legitimitu čínských komunistů, kteří se snaží vytvořit narativ, že demokracie není slučitelná s čínskou kulturou.

hodně se mluví o tom, že se Čína snaží zvýšit svůj vliv v Evropě. Jak jsou na tom ale další kontinenty? Snaží se o to například i v Africe a Austrálii?

Ano, v Africe Čína už delší dobu značně posiluje svůj vliv ve snaze o získání místních přírodních zdrojů. Austrálie je zase mimo jiné i díky své blízké poloze pro Čínu významným obchodním partnerem a její vliv tam je tak značný, v čemž hraje výraznou roli i početná čínská diaspora žijící v Austrálii.

jaká je budoucnost Číny? My jsme mluvili o protestech, o náladě ve společnosti. Vypadá to tak, že Čína bude ještě dlouhou dobu komunistická a autoritářská?

Myslím si, že ano. Pokud nenastane nějaká závažná událost, jako je ekonomický kolaps nebo válka, režim vydrží.

Článok uverejňujeme so súhlasom portálu forum24.cz

Ak si predplatíte tlačený .týždeň na ďalší rok, pomôžete nám prežiť a robiť to, čo vieme. Vopred ďakujeme. 

Ak ste našli chybu, napíšte na web@tyzden.sk.
.diskusia | Zobraziť
.posledné
.neprehliadnite