Zdá sa, že máte zablokovanú reklamu

Fungujeme však vďaka príjmom z reklamy a predplatného. Podporte nás povolením reklamy alebo kúpou predplatného.

Ďakujeme, že pozeráte .pod lampou. Chceli by ste na ňu prispieť?

Jah Wobble definoval rytmickú kostru „Sergeanta Peppera postpunku“

.radek Plichta .kultúra

Anglický baskytarista Jah Wobble (narozen 11. 8. 1958 jako John Wardle) po právu náleží k nejzajímavějším hudebním osobnostem, jež povstaly v éře britského punku a postpunku na konci sedmdesátých let 20. století. Pozoruhodných úspěchů dosáhl také v roli producenta a majitele nezávislého hudebního labelu.

Jah Wobble definoval rytmickú kostru „Sergeanta Peppera postpunku“ radek plichta

jah Wobble se narodil ve Stepney, části východního Londýna, kde zahájil svou hudební kariéru jako člen klukovské party nazývané Four Johns po boku Johna Lydona, známého jako Johnny Rotten, Johna „Rambo“ Stevense a Johna Ritchieho, později přezdívaného Sid Vicious. Byl to právě Sid, dětský kamarád a budoucí tragická postava britského punk rocku, který opilý zkomolil Wardleovo jméno a příjmení na Jah Wobble.

Hře na baskytaru se Jah začal seriózněji věnovat až v v roce 1978, kdy za ním přišel Lydon s nabídkou na členství v jeho nové kapele Public Image Ltd. (PiL). Poprvé ji vzal do ruky o tři roky dříve. Při začátečnických krůčcích mu vyhovovalo sedět při hře na židli. „V roce 1975 jsem byl na koncertě Boba Marleyho. Jeho basák Family Man Barrett, mě uhranul. Pro mě to byl chlápek s mystickým, kouzelným nástrojem, jehož čtyři struny mají sílu vesmíru,“ prozradil.

Byť je samouk, svým stylem hry na baskytaru definoval zvukovou kostru Seržanta Pepře postpunku - alba Metal Box (1979, Virgin) natočeného s Public Image Limited. Už jen fakt, že Keithu Levinovi a Jah Wobbleovi bylo v době vydání Metal Boxu 22 resp. 21 let, je ohromující. Jako by v londýnské podnájmu vstřebali telepatii Holgera Czukaye a Michaela Karoliho a zcela zásadně tím změnili podobu hudby následujících čtyřiceti let. Totální a naprostý obdiv.

Wobbleova temně dunící basa je usazena v popředí všech snímků zařazených na Metal Boxu. Její linky sice nebyly nijak technicky vytříbené, rozhodně jim nechyběla harmonická originalita. Pravděpodobně nevědomky obohatil pověstná vysmívaná tříakordová punková schémata o prvky dubu, reggae, disca a funku. Zpěvák a vůdčí osobnost kapely Lydon se o svém příteli vyjádřil s pověstnou nadsázkou: „V dobách před Public Image Ltd. se fanoušci nezajímali o to, kdo hraje na baskytaru.“ Jahova hudební kariéra není vymezena pouhými dvěma lety s PiL. Z kontroverzní kapely, jejíž členové vězeli v drogách a za rok 1979 zvládla veřejně vystoupit jen třikrát, odešel bez jakýchkoliv výčitek.

Jeho pozdější rozsáhlá diskografie nejlépe dokládá dlouhodobé zaujetí pro jazz, world music a východní kulturu. V průběhu sólové kariéry natáčel s velmi zajímavými muzikantskými osobnostmi – mimo jiné nahrál a vyprodukoval dlouhohrající desku Spinner pro Briana Eno, objevil se na albu Screamadelica kapely Primal Scream, navázal partnerství s německou legendou Holgerem Czukayem.

S jedním z klíčových představitelů newyorského hnutí no wave baskytaristou a producentem Billem Laswellem vydali dva společné počiny. Propojení newyorské avantgardy s londýnským post punkovým dědictvím zafungovalo velice dobře. Nejdříve v roce 2001 vyšlo Radioaxiom: A Dub Transmission. Na něj po osmnácti letech navázali kolekcí Realm Of Spells.

Komerčního úspěchu Jah dosáhl se singlem Visions of You, na němž zpívala Sinead O'Connor. V roce 1992 byl za album Rising Above Bedlam nominován na cenu Mercury Music Award. O sedmnáct let později se dočkal ocenění Songlines Music Awards za výtečný CD disk Chinese Dub, na němž se podílela jeho manželka, harfenistka Zi Lan Liao.

V polovině osmdesátých let minulého století prošel vážnou osobní krizí. Po rozchodu s Johnem Lydonem začal o sobě, a svých muzikantských schopnostech, neustále pochybovat. Nejistotu utápěl ve whisky a v průběhu amerického turné 1986 se dostal do začarovaného kruhu drog. Na krátkou dobu se stáhl z hudebního dění. V té době byl zaměstnán jako řidič londýnského metra.

V roce 2017 zveřejnil na twitterovém účtu fotografii na strojvůdcovské sedačce vlaku s komentářem: „Dobrý den, mluví k vám váš řidič. Vítám vás ve vlaku východolondýnské trasy Jah Wobble. Všechny soupravy zastavují na stanicích Dub, Jazz, Reggae, Drum And Bass, Avant Rock, Orient, Funk, Jazz-Funk a poté následuje zastávka s názvem Nirvana, kde vlak končí.“

Více jak třicet let je čistý. Plně se věnuje nahrávání, producentské činnosti a vedení svého vydavatelství. Jah k tomu dodává: „Osamostatnit se bylo mým nejlepším rozhodnutím. Od té doby jsem se nemusel ohlížet na něčí přání a doporučení, co a kdy bych měl natočit a vydat. Žádný z major labelů by mi nemohl splnit moje přání vydat tolik alb, kolik bych chtěl.“

Ak si predplatíte tlačený .týždeň na ďalší rok, pomôžete nám prežiť a robiť to, čo vieme. Vopred ďakujeme.

Ak ste našli chybu, napíšte na web@tyzden.sk.
.diskusia | Zobraziť
.posledné
.neprehliadnite