Milujem New York. Áno, v metre kde-tu behávajú životaschopné potkany. Na bežný nákup treba odborné znalosti, pretože geneticky modifikované potraviny v USA stále nemajú jasné označenie. Januárová samovražda hackera a aktivistu, 26-ročného Aarona Swartza, mnou bytostne otriasla.

„Neříkala sem to?“ prohlásila radostně moje kadeřnice, majitelka salónu a klausovka, „vyhraje Zeman. Už je to jasný.” „Vy by ste volila levičáka?” namítl jsem. „Vy politologisti taky houbelec něčemu rozumíte,” namítla teď ona. „Dyk vlád s Klausem a nekrad. Slušnej, rovnej chlap. Na zkorumpovanou politiku svý partaje se raděj vybod a sám znechuceně odešel a moh´se držet lizu. Nic si nenakrad. A pan prezident ho doporučil!”

Už 21 mesiacov je Slovensko bez generálneho prokurátora, hoci Jozef Čentéš bol zákonne zvolený. Hovorí sa, že jeho menovanie odkladá prezident. Ale ten pán vždy plní len vôľu iných – a oni majú strach.

Většina komentátorů se shoduje: Miloš Zeman vyhrál prezidentské volby mimo jiné i proto, že na protivníka vytáhl tzv. národoveckou kartu Benešových prezidentských dekretů o poválečném vyhnání českých Němců, na kterou jeho odpůrce neuměl takticky odpovědět. V demagogickém souboji kandidátů nestačilo prohlásit, že jsou dekrety mrtvé a obavy o navrácený majetek liché, že to jen z dnešního pohledu se jeví Beneš jako zločinec, protože v kontextu světové války bylo vše jinak. Bylo třeba odpovědět bez vytáček: pane kolego, máme oba na věc naprosto stejný názor, vyhnání bylo historicky nevyhnutelné, soužití Čechů a Němců nemožné, postupimskou dohodou odsouhlasené a tudíž naprosto politicky i morálně v pořádku. To ovšem aristokratický duch tvrdit nemohl, protože si navzdory pokušení relativizovat morálku vlastně nic takového nemyslí a kdoví, co na to téma mnohokrát veřejně tvrdil v Rakousku.

Keď píšem tento text, netuším, či sa tomu pánovi podarilo v sobotu dobre poupratovať „komunálny odpad“, ktorý má na svojom novonadobudnutom pozemku v Krásnohorskom Podhradí. Pozrela som si deň predtým jeho prezentačné video k tejto akcii. Ako vlastník obhajuje svoje nespochybniteľné právo upratať si na svojej parcele, ktorá je v katastri nehnuteľností stále vedená ako trvalý trávnatý porast. A hoci médiá vraj proti nemu vedú dezinformačnú kampaň, on iba bráni svoje právo, dať svoju parcelu do takého stavu, aby sa neporušoval zákon. Teda aby jeho pozemok bol opäť pozemkom iba s trvalým trávnatým porastom. Žiadne načierno postavené chatrče tu teda nemajú čo robiť.

S vierou je to ako s hudbou. Niekto je odchovaný na folklóre a má k nemu citový vzťah. Iný má z folklóru žihľavku a môžete mu stokrát hovoriť, že sú v ňom ukryté klenoty. Môj kamarát sa v štyridsiatke zobudil z hýrivého života a vliezol do kostola. Už odtiaľ nevyšiel. Nastalo obrátenie. Necítil sa nikde vo svojej koži, len v blízkosti Pána Boha.

Často počúvame, že cesty Pána sú nevyspytateľné. No len zriedka bývajú ich zákruty až také mučivé ako tie, ktoré viedli k výberu novej hlavy Anglikánskej cirkvi.

Podle pana poslance Marka Bendy (ODS) se římsko-katolická církev „zachovala nesmírně velkoryse“.

Katechizmus ma učil farár Hromník. Starý pán v starom byte na Námestí Svätej Anny, vtedy to bolo námestie najsvätejšieho Gottwalda, zvláštne, že nikdy to námestie po ňom nikto nevolal. Typovo by sa pán Hromník hodil do Mena ruže. Aj som sa ho trochu bál, ale občas ukázal aj prívetivú tvár a spomínam na neho ako na dobrého človeka. Pred svadbou nás mal na starosti páter Hubert. Starý mních v Pezinku. Úžasný muž. Celý život v kláštore, ale akoby poznal tajomstvá života v celej jeho šírke. Bohoslužbu na našom festivale má už tri roky na starosti otec Antonio. Anton Srholec. Zázračný muž.

Nemecký ekonóm Klaus Regling, ktorý doteraz viedol dočasný euroval EFSF, bude aj na čele trvalého eurovalu ESM. Vzhľadom na jeho flexibilný mandát sa z „pána eurovalov“ stáva dôležitá európska funkcia.