Očami Doroty Nvotovej

.dorota Nvotová .časopis .osobnosti 21.04.2013

Pamätáte si na naozajstné párky? Na tie, čo ešte obsahovali mäso? Pamatáte si na mlieko, čo chutilo ako smotana? Pamätáte si na ruskú zmrzlinu, z ktorej človeku išli zimomriavky? Na jahody, ktoré voňali ako z babičkinej záhradky? Ak niečo z toho u nás nájdete, o čom vo väčšine spomínaných prípadov pochybujem, tak jedine v špeciálnom BIO obchode, bude tam milión Fair Trade nálepiek, vyhodíte za to mailand, a to len preto, aby ste jedli normálne žrádlo. Nie v Rusku.

Na ceste k hľadaniu kontinuity?

.peter Szalay .časopis .architektúra 04.08.2013

Stavba obchodného domu znamenala pre Bratislavu 20. storočia vždy symbol pokroku, snahu priniesť ducha metropoly do malomestského prostredia našej „little big city“.

Otvorený list Michalovi Kaščákovi

.juraj Malíček .časopis .fototéma 22.07.2013

Alebo vlastne radšej nie, žiadny otvorený list, ale názov je to dobrý, tak ho nechajme. To bolo takto: Je piatok večer, stojím pod hlavným pódiom a užívam si koncert Tonyho Allena, v tej chvíli absolútny hudobný vrchol festivalu. Afro džez, afro bít, či ako sa to volá, aj fusion by sa mi zdalo namieste, do publika prúdi nenormálna energia, hrajú virtuózne a predsa živelne, krásne.

Komunitné záhrady

.mirka Gúčiková .časopis .lifestyle 08.06.2013

Nová móda je mať hlinu za nechtami, v špajze vlastné bio potraviny, stretávať sa so susedmi, požičiavať si navzájom náradie, menej diskutovať, lajkovať petície a viac konať.

Štát, ktorý nemohol prežiť

.martin Hanus .jaroslav Daniška .jozef Majchrák .časopis .téma 21.10.2012

Nebyť Československa, Slovákov by pohltil vír 20. storočia. Spoločný štát Čechov a Slovákov mal veľký zmysel, no jeho koniec bol nevyhnutný: napriek jazykovej blízkosti sme nevytvorili jednu československú spoločnosť. A čo je prekvapivejšie, napriek desaťročiam spolužitia sme sa politicky nezbližovali.

Päť recenzíí

.časopis .kultúra 20.01.2013

Alessandro Baricco: Pán Gwyn, Andrzej Stasiuk: Bílá vrána, Ivica Ruttkayová: Hadia žena, E. Boboš Procházka, Marek Wolf: Diversion, Shugo Tokumaru: In Focus?

Očami Doroty Nvotovej

.dorota Nvotová .časopis .osobnosti 07.01.2013

Moje deti v nepálskom sirotinci boli posledné roky týrané. Ich vlastným šéfom, zakladateľom a najbližším človekom. Boli kruto bité, trestané zhnitým jedlom a zastrašované, že ak mi niečo povedia, budú bité ešte viac. Dialo sa to za mojím chrbtom a ja som to nevidela. Teraz, keď to prasklo a ja a môj tím dobrovoľníkov sme začali konať, zbierať evidenciu o týraní, zhromaždili ako svedkov učiteľov z našej školy, zhromaždili skutočných rodičov detí, o ktorých nám bolo tvrdené, že zomreli, kontaktovali nepálske médiá a dobročinné organizácie po celom svete, hrnieme sa do vôd, v ktorých nevieme plávať.

Anglie se probouzí

.alexander Tomský .časopis 08.12.2012

Je to probuzení z naivní čtyřicetileté víry, že jsou Kontinentálci rozumní pragmatici a realisté, napsal jeden komentátor. Byla to strana konzervativců, která usilovala od šedesátých let o vstup do Evropského hospodářského trhu, a v roce 1973 se jí to po odchodu generála de Gaulla, jenž přihlášku „anglických hokynářů,“ dvakrát vetoval, podařilo. Angličané pevně věřili, že vstupují do prostoru svobodnějšího obchodu, úspěšné bezcelní zóny a spolupráce suverénních národů. Proto se také angličtí socialisté až do maastrichtské unijní smlouvy proti takovému „kapitalistickému spolku“ ostře vyhraňovali.

Křesťanství je přece židovské

.alexander Tomský .časopis 11.11.2012

Podivuhodné monumentální svědectví, Bůh a člověk hledající smysl, zdánlivě jen pouhých sedmdesát stránek dialogu o víře a psychoterapii, o spáse a psychickém uzdravení, o Církvi a židech po šoa, o bibli a racionalitě mezi vídeňským psychiatrem Viktorem Franklem a izraelským religionistou Pinchasem Lapidem. Dvouhlas tazatelů naznačuje životní prostor lidské naděje, jde o postoj, o čin a nikoli o řeckou symetrii buď a nebo. Můžeme jen tušit, proč tahle zneklidňující knížka čekala dvacet let na vydání.

Mír v Evropě

.alexander Tomský .časopis 21.10.2012

Nobelova cena za mír Evropské unii vyvolala uštěpačné, satirické i rozhořčené komentáře, jen těch pozitivních bylo poskrovnu. Je totiž komické dávat cenu za příspěvek k složitým podmínkám míru, který je výsledkem mnoha historických a politických sil, často bezejmenných, většinou nemírových. Byl mírotvorce Gorbačov nebo Reagan? Chamberlain mnichovského míru nebo Churchill, který požadoval ozbrojený zásah proti Hitlerovi? Právě pacifisté měli přece lví podíl odpovědnosti za povzbuzení Hitlerových válečných ambic. Mír ale nemusí být vůbec pozitivní, jak dokládá Pax Romana po likvidaci římské republiky, nebo jak si jej pamatují pamětníci Tábora míru a socialismu.