Istanbul býva taký aj onaký. Keď som sem v roku 2007 prvý raz prišla, moje prvé skúsenosti s tureckou metropolou a jej obyvateľmi neboli práve najlepšie. Keď som si spolu s ďalšími dvoma slovenskými študentkami hľadala ubytovanie, okradli nás o nemalú sumu peňazí. A keď som prvýkrát ráno o piatej počula modlitbu z mešity, totálne som spanikárila.

Tajní v Benine Bývalí šéfovia Vojenskej spravodajskej služby a Vojenského obranného spravodajstva Juraj Šebo a Ľubomír Skuhra, ktorí sú podozriví z tunelovania vojenských tajných služieb, navštívili v africkom Benine Georgea Gansého. S Gansém, ktorý je považovaný za správcu majetku bývalého predsedu SNS Jána Slotu, si na publikovaných záberoch pripíjajú pivom.

Ani studený vítr pod šedou potrhanou oblohou a nadcházející pohřeb slavné premiérky nemohl zkazit radostnou náladu v knihkupectvích i na knižním veletoči.

Viacero kohútov na jednom smetisku zväčša nerobí dobrú krv. V hudbe to však občas neplatí.

Ceremoniální pohřební průvod pod šedou větrnou oblohou s ostatky slavné premiérky se pomalu, slavnostně a za občasného potlesku přihlížejících ubíral k svatopavelské katedrále a navzdory oficiálnímu smutku, tak jako kdysi při pohřebu Winstona Churchilla, jejího slavného předchůdce, lidé slavili majestát a slávu Velké Británie.

„Před mými zraky běží datum 16. května 1945, kdy se s nesmírnou slávou vracel prezident Beneš z emigrace do vlasti. „Ať žije! Ať žije!“ volal mu vstříc náš lid ze všech koutů naší země. Václavské náměstí bylo naplněno hlava na hlavě, když z tribuny se ozval jeho hlas. A 25. února 1948 prochází ozbrojená milice pražskými ulicemi a na čele má napsáno: „Ukřižujte ho!“. A Staroměstské náměstí je naplněno hlava na hlavě.“ (Lukavská, J.: Deníky z let 1925 až 1954. Eroika, Praha 2013, str. 357)

Média potřebují senzaci, musí nejen informovat a analyzovat, ale také bavit. A tak se na sjezd sociálních demokratů sjeli novináři se slastným očekáváním, jak se zachová nový prezident, téměř otec zakladatel.

Pred ôsmimi rokmi som mal tridsaťosem. Sníval som o živote s Pampeliškou a lúčil som sa so snami o živote s matkou môjho syna Jakuba. Pampeliška má už bábo s niekým iným, môj malý Kuba má takmer sedemnásť, ja mám štyridsaťšesť, už rok mám ženu Ludmilu, ktorá je, podobne ako jej svätá predchodkyňa, už babička, a tak som ja v štyridsiatich šiestich dvojnásobný dedko.

„Čo je to za sračku?“ spýtal sa na začiatku svojej recenzie Greil Marcus, hudobný kritik Rolling Stone, keď si vypočul vtedy aktuálny nový album od Boba Dylana, ktorý dostal názov Self Portrait (Autoportrét). Nebol jediný, kto si s touto nahrávkou, čo nemala s predchádzajúcimi Dylanovými albumami veľa spoločného, nevedel rady.

„Oh my God!” americky si povzdychla Serrana, keď som jej prezradil, že som v New Yorku prvýkrát. A politicky pomerne nekorektne pokračovala: „To musí byť zvláštne, prísť do New Yorku prvýkrát v tvojom veku.” Serrana má (odhadujem) 25 rokov, pochádza z New Mexika, no má tu babku, a preto sem od detstva chodí každé leto. Serrana je „Venue Director” na FringeNYC, najväčšom divadelnom festivale v Severnej Amerike. Má na starosti Kraine Theater, teda scénu, na ktorej hrá svoje festivalové predstavenia Divadlo Stoka.