Zdá sa, že máte zablokovanú reklamu

Fungujeme však vďaka príjmom z reklamy a predplatného. Podporte nás povolením reklamy alebo kúpou predplatného.

Ďakujeme, že pozeráte .pod lampou. Chceli by ste na ňu prispieť?

I Marie Terezie se ráda dívala na pohádky

.jiří Peňás .echo24 .spoločnosť .kritika

Ještě před rokem, když se připomínalo třísté výročí narození Marie Terezie, mohl autor napsat, že to panovnice nemá v Čechách snadné (viz Milujte královnu, jiná už nebude, Echo Prime, 8. března).

I Marie Terezie se ráda dívala na pohádky RTVS/SITA

sice jí vděčíme za povinnou školní docházku (nesmírně oblíbená věc) a jaksi i za to, že Čechy a Morava zůstaly spolu (ale to už se ví méně a není lehké to objasnit), avšak přece jenom, byla to Rakušanka, Habsburkyně a barokní feudál. Jiráskovská „doba temna“ se kryje s jejím dětstvím a mládím a její otec, Karel VI., patří k těm vůbec nejméně známým českým králům, přestože vládl monarchii skoro třicet let a jeho pražská korunovace v roce 1723, jíž ostatně Jiráskovo Temno začíná, byla nejkrásnější barokní slavností v zemi a konkurovat jí mohlo jen svatořečení Jana Nepomuckého o šest let později. Ale to už je dávno, na to už si málokdo pamatuje.

Zato teď, zdá se, se lid do Rézi zamiloval. Příčinou této nové lásky je televizní dvojfilm, který měl i v českých korunních zemích mimořádnou sledovanost, čímž následoval úžeji s panovnicí spjaté Rakušany i Slováky, kteří měli v Bratislavě (Prešporku) kdysi největší královninu sochu, dokonce větší než ve Vídni, dokud jim ji Čehúni po roce 1918 nesebrali a nezakázali. V Maďarsku se vysílání teprve chystá, ale tam nelze mít o úspěchu pochyb, neboť uherskou apoteózou film vlastně vrcholí, a stává se tak, možná nechtěně, dosti jasným potvrzením zapomenuté pravdy, že když je nejhůř, je nutné obrátit se na Maďary…

Čím si filmová Marie Terezie takovou přízeň vysloužila? Podle mé teorie by se dalo říci, že jde v jistém smyslu o pokračování nejoblíbenějšího žánru tohoto ročního období, totiž pohádek o princeznách.

Ty jsou ve středoevropském vydání stejně většinou stylizovány kamsi do baroka, neboť jde o období ještě pořád dosti předmoderní, svět v něm není dosud úplně odkouzlený, ale zároveň už nejde o žádný archaický pravěk či špinavý středověk, takže lidé se tam mohou chovat jaksi normálně a dle našich představ: cloumají jimi představitelné city, mají nějaké srozumitelné ambice, mluví normálně. Ale pořád se tam najde dost věcí hodně odlišných a jaksi pohádkových: lidé na sobě mají značně výstřední hacafraky, obývají velmi exkluzivní místnosti a platí mezi nimi přísná mocenská a společenská hierarchie, bez níž by pohádky nemohly existovat.

 

Celý článok si môžete prečítať, ak si kúpite Digital predplatné .týždňa. Ponúkame už aj možnosť kúpiť si spoločný prístup na .týždeň a Denník N.

predplatiť

Ak ste našli chybu, napíšte na web@tyzden.sk.
.diskusia
.neprehliadnite