Zdá sa, že máte zablokovanú reklamu

Fungujeme však vďaka príjmom z reklamy a predplatného. Podporte nás povolením reklamy alebo kúpou predplatného.

Ďakujeme, že pozeráte .pod lampou. Chceli by ste na ňu prispieť?

Havlova favoritka Su Ťij je kvůli etnickým čistkám v Barmě sama v úzkých

.daniel Kaiser .echo24 .spoločnosť

Od září se v prostoru mezi Barmou (Myanmarem) a Bangladéšem odehrává dramatické stěhování národa, respektive etnické skupiny.

Havlova favoritka Su Ťij je kvůli etnickým čistkám v Barmě sama v úzkých Fred Dufour/AP/SITA Su Ťij je ministryně zahraničí a faktická hlava státu.

jde o Rohingy, muslimskou etnickou skupinu čítající asi 1,2 milionu lidí. Na sérii teroristických útoků z půli srpna, k nimž se přihlásila islamistická ARSA (Armáda spásy Rohingů v Arakanu), odpověděla o týden později armáda rozmáchlou protiofenzivou, při níž přišly podle dosud neověřených svědectví zachránivších se Rohingů tisíce lidí o život. Byly také vypáleny desítky, možná stovky jejich vesnic, byť někteří pozorovatelé varují, že žhářství nemusejí mít na svědomí jen vládní vojáci, ale i džihádisté z ARSA, jejichž zájmem je přilévat olej do ohně.

Každopádně následoval exodus – přes hranice do Bangladéše a v menší míře do Indie uteklo podle odhadů 500 až 700 tisíc muslimů, tedy více než polovina příslušníků této menšiny. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Zeid bin Ra'ád Zeid al-Husajn 5. prosince dokonce vyřkl hypotézu, že by mohlo jít o genocidu.

„Su Ťij určitě není ta, kdo rozhoduje.“

Celé drama má z českého pohledu jednu zvláštní příchuť: speciální poradkyní prezidenta a ministryní zahraničí Barmy je Aun Schan Su Ťij, držitelka Nobelovy cenu za mír pro rok 1991. Tu tehdy dostala i na přímluvu Václava Havla. Su Ťij na podzim mezinárodní kritiku odmítla a naopak vyzvala Západ, ať neskáče na lep islamistické propagandě.

Předminulý týden nicméně Barma a Bangladéš uzavřely dohodu, která Rohingům dává právo návratu. Jak repatriace může probíhat vzhledem k tomu, že mnoho domů bylo vypáleno a že tito muslimové mají špatné vztahy jak s většinovými barmánskými buddhisty, tak s hinduistickou menšinou, je ve hvězdách.

Situace v Barmě je nepřehledná, do provincie Arakan (novější označení Rakhinský stát) nesmějí mezinárodní pozorovatelé ani novináři. Objevily se dva radikálně odlišné výklady situace. Podle toho dominujícího barmská armáda uskutečňuje regulérní etnickou čistku. Podle alternativního, který už výklady mainstreamových médií po špatných zkušenostech s nimi (arabské jaro, válka v Sýrii, migrační krize, tzv. ruská stopa v Trumpově kampani atp.) nebere vážně, jsou primárním viníkem islamisté z ARSA, jejichž vůdce Ata Ullah získal vzdělání v Saúdské Arábii a posléze v Pákistánu prodělal bojový výcvik. Jde tu prý o další střípek do celkového obrazu expanzivního islámu, který se rozšiřuje na úkor jiných náboženství či obecně nemuslimů. Koneckonců i komisař OSN, jordánský princ Zeid bin Ra'ád, je sunnitský muslim.

Pro odpověď jsme se obrátili na Benedicta Rogerse. Rogers je nezvyklá kombinace: lidskoprávní aktivista, autor několika knih o Barmě a současně politik britské Konzervativní strany. Z poslední návštěvy Barmy se vrátil několik dní před rozhovorem pro Týdeník Echo. 

takže kdo je viníkem posledních hrůz v Barmě? Džihádisti, nebo armáda?

Obojí. Kdyby ARSA v srpnu nezaútočila, současná krize by se nekonala. Dali armádě záminku k útokům na civilisty. Takže nesou přinejmenším část zodpovědnosti. Nicméně tato vlna násilností není první, jíž Rohingové museli projít. Je bezpochyby ta nejvážnější, ale současně je to jen poslední epizoda útlaku Rohingů. Nesmíme ztrácet ze zřetele dějovou posloupnost. ARSA byla založena v roce 2012, po desítkách let perzekuce menšiny. Celkově vzato nesou hlavní zodpovědnost armáda, různé barmské vlády a ovšem také předsudky v barmské populaci.

 

Celý článok si môžete prečítať, ak si kúpite Digital predplatné .týždňa. Ponúkame už aj možnosť kúpiť si spoločný prístup na .týždeň a Denník N.

predplatiť

Ak ste našli chybu, napíšte na web@tyzden.sk.
.diskusia
.posledné
.neprehliadnite