Zdá sa, že máte zablokovanú reklamu

Fungujeme však vďaka príjmom z reklamy a predplatného. Podporte nás povolením reklamy alebo kúpou predplatného.

Ďakujeme, že pozeráte .pod lampou. Chceli by ste na ňu prispieť?

Fíni sú majstri sveta. Vyhrali nad favorizovanou Kanadou 3:1.

Děti jako kořist pro Facebook

.lenka Zlámalová .echo24 .spoločnosť

Žijeme ve zvláštně rozpolcené době. Jedna studie za druhou napříč západním světem ukazuje, že mladí lidé jsou čím dál tím dětinštější. Jsou méně samostatní, později dospívají a později jsou schopni převzít skutečnou odpovědnost za svůj život.

Děti jako kořist pro Facebook Jeff Chiu/AP Photo/SITA

generace „helikoptérových“ rodičů sleduje své potomky až do teenagerovského věku na každém kroku. Krouží nad nimi jako pozorovací vrtulníky. Vozí je do školy, ze školy, na kroužky. Prvňáček, který chodí sám po ulici a třeba zvládne i samostatný nákup nebo vyřízení jednoduché pochůzky, je raritou. Za nezodpovědné se v mnoha zemích považuje nechat dítě samotné doma bez dozoru bezmála do patnácti, šestnácti let.

Oč méně jsou děti samostatné v reálném životě, o to je na druhé straně větší snaha jim předčasně dávat zodpovědnost rozhodovat o věcech, jejichž souvislosti a rizika si plně neuvědomují. Zvlášť když neměly v reálném životě kvůli helikoptérové výchově šanci odžít si nějaké zkušenosti, poučit se z chyb a poznat reálný svět. Snaha o předčasné zesvéprávnění je zpravidla při každém pokusu hájena tím, že dnešní děti jsou výrazně vyspělejší (neříká se dospělejší, ale právě vyspělejší) než dřív. Skutečným motivem je však vždycky buď nějaká reakce na společenskou atmosféru – nebo přímo lobbistický zájem.

hrany dospělosti

Snaha o předčasnou právní odpovědnost se zatím objevovala zpravidla ve čtyřech hlavních liniích. Vše se odvíjí od toho, jaká laťka je v různých zemích považována za dospělost. To je chvíle, kdy člověk získává všechna práva a povinnosti. Přestává být právně závislým na rodičích a je plně zodpovědný za své chování. Ve většině západních zemích jsou hranou dospělosti osmnácté narozeniny. Ve vyspělém světě je několik výjimek. Jižní Korea má tuto hranci na devatenácti letech, Japonci na dvaceti a některé státy ve Spojených státech amerických až na jedenadvaceti. Od této laťky se odvíjí všechno ostatní.

Samostatnou kapitolou je věk, odkdy mohou mít teenageři sex. Přesněji řečeno od jakého věku se osoba, s níž ho mají a sama už má právní zodpovědnost, nedopouští trestného činu zneužití mladistvého. Tahle linie je spíš hodnotová. Rozhoduje o ní to, zda je daná společnost spíš konzervativní, nebo liberální. Tady nehrají tak podstatnou roli zájmové skupiny.

„Prvňáček, který chodí sám po ulici a třeba zvládne i samostatný nákup nebo vyřízení jednoduché pochůzky, je raritou.“

Citlivějším tématem, zvlášť ve chvíli, kdy začne růst kriminalita mladých a objeví se nějaké opravdu odpudivé zločiny spáchané dětmi, je hrana trestněprávní zodpovědnosti. U nás se velká debata o ní naposledy odehrála, když se přijímání nového občanského zákoníku trefilo zrovna do doby, kdy veřejnost znechucovaly činy několika obzvláště brutálních dětských vrahů. Trestněprávní zodpovědnost máme dlouhodobě, podobně jako hranici pro legální sex, na patnácti letech. Tehdy přibývalo názorů, že by možná nebylo od věci jít o rok dolů, na čtrnáct. Právě tolik bylo tehdy jednomu z dětských vrahů, který brutálně zabil svou spolužačku. Většina společnosti, která o kriminalitě dětí smýšlí stylem, že to přece musejí páchat děti z úplně jiných vrstev, než jsou oni, a proto je potřeba se před nimi chránit možností je potrestat, bývá zpravidla pro snížení věkové hranice trestní odpovědnosti.

 

Celý článok si môžete prečítať, ak si kúpite Digital predplatné .týždňa. Ponúkame už aj možnosť kúpiť si spoločný prístup na .týždeň a Denník N.

predplatiť

Ak ste našli chybu, napíšte na web@tyzden.sk.
.diskusia
.neprehliadnite