každý syn Německa pokládá za povinnost nechat práce, hodit za hlavu všechny starosti a jít s rodinou nebo milou do přírody,“ psal list v době, kdy redaktory ještě nenakazil oficiosní jazyk tiskových agentur. „Ležáky s pěnou pěkně prokloktají hrdly,“ takhle zvukomalebně zkušený autor zval k potěše, „přes dvou set tisíc Teutonů“.
Mezi organizacemi vystupujícími s názvy jako Rýnský střelecký spolek, Harlemský spolek tělocvičný (Turnverein) se skvěla sdružení typu Beethovenův mužský chór a též „Bohemian Turn Verein Sokol“. Jistě se teutonstvím jeho cvičenci nechlubili, nicméně pivečko spojovalo. Co tehdy idylicky fungovalo v Americe, ve střední Evropě by bylo pokládáno za skandální: jak by se mohli slovanští Češi účastnit slavností s Čechy německými?
tiersch, Tyrš a další
Inu, taková to byla doba, do níž se narodil Josef Scheiner, který „jaksi“ vypadl ze svaté pětice „mužů 28. října“. Patřil k blízkým spolupracovníkům zakladatelů tělocvičného hnutí v Čechách, stal se vůdcem jejich nástupnické generace. Byl mu rok, když dva romanticky spřátelení Teutoni rodem založili v únoru 1862 v Panské ulici na Novém Městě pražském mužskou Tělocvičnou jednotu pražskou; o dva roky později dostala jméno Sokol
Jedním z nich byl doktor filozofie Friedrich Tiersch z Děčína, který vyrůstal v Mladé Boleslavi a stal se z něho Miroslav Tyrš. Druhým byl pražský obchodník a podnikatel v pojišťovnictví Heinrich Fügner, jehož rodina pocházela z Litoměřic. Po Tyršově boku se stal Jindřichem, Fügnerem zůstal.
„Scheinerovy sedmdesátiny slavili sokolové hvězdicovým během s vlajkami z devíti míst republiky do Prahy. “
Antiklerikální a nacionálně zaměřené hnutí vycházelo z říšskoněmeckého tělocvičného hnutí Friedricha Ludwiga Jahna („Turnvater Jahn“) a z Tyršových idealizovaných představ o hellénské kalokagathii. Projekt hromadných tělesných cvičení a sportovních akcí byl dosti úspěšný. Šířil se po slovanských zemích na Balkáně, v oblastech polských a na Ukrajině, už roku 1865 vznikl první Sokol v Americe. Na konci světové války měl český Sokol přes 120 tisíc členů a o dvacet let později v ČSR v něm cvičilo tři čtvrtě milionu nadšenců. Vedle sokolů a tělocvičných organizací českých sociálních demokratů existovaly podobně nacionalisticky zaměřené spolky českoněmecké a vlastní tělocvičné jednoty německých sociálních demokratů.
tělocvikářským vůdcem
Politicky držel Tyrš Sokol v hranicích českoslovanského patriotismu, nicméně nezávisle na partajích. Jeho zásadou, kterou převzali nástupci, bylo: „Sokol není pro strany, ale pro celý národ.“ Osobně se Tyrš se Scheinerem setkali až roku 1878, kdy sedmnáctiletý nadšenec vstupoval v Praze do spolku. Dorostenec byl naopak z rodiny českoslovanské, jak o něm kousavě napsaly noviny Pilsner Tagblatt v lednu 1909, „slyšící na pračeské jméno Scheiner“.
Na dvacátém výročí Sokola roku 1882 – byl to první a poslední slet Tyršův, neboť zahynul o dva roky později – už patřil Scheiner k organizátorům slavností a tělocvičného vystoupení na Střeleckém ostrově.
Celý článok si môžete prečítať, ak si kúpite Digital predplatné .týždňa. Ponúkame už aj možnosť kúpiť si spoločný prístup na .týždeň a Denník N.