já se na tomto místě přikloním k variantě, že za formování Evropy se vším dobrým i zlým může do značné míry vynález knihtisku v kombinaci se zámořskými objevy, k nimž došlo o několik desetiletí později. Objev knihtisku v polovině 15. století zcela změnil paradigma množení, šíření a sdílení informací v národních jazycích a nepřímo napomohl náboženské reformaci, jeho vliv můžeme nepochybně cítit i na pozadí tzv. vestfálského míru o mnoho desetiletí později a vzestupu národnostních států, na jejichž principu operuje a evidentně nadále bude založeno fungování evropského poloostrova i do budoucna.
Zámořské objevy naopak zásadním způsobem přispěly k poznání, že Evropa a „naše“ civilizace nepředstavuje jediný možný způsob uspořádání společnosti. Vedle toho vedly k získávání poznání, které relativizovalo tehdejší evropské dogmatické závěry a nepochybně výrazně přispěly k osvícenské filozofii. Oba fenomény rovněž zásadním způsobem podnítily volnost myšlení, v mnoha ohledech hraničící s obrazoborectvím, a bezparalelní vzestup vědeckého bádání markantní od 16. století. To jsou charakteristiky, které tzv. Západ činí unikátním. Další úvahy v tomto textu budou však věnovány Gutenbergovi.
Na základě dnešních poznatků archeologie a historie se zdá velice pravděpodobné, že dějiny se neodehrávají lineárně, ve smyslu neustálých pozvolných změn, ale naopak prostřednictvím velkých náhlých, skokových změn. Právě kritická období, která vykazují zásadní změny postihující společnost ve všech jejích aspektech, se nazývají období přerušovaných rovnováh. Právě tehdy se v krátkém historickém úseku celá společnost zásadně změní ve všech svých podstatných částech (subsystémech). Výsledkem je historie jakoby rozlámaná do menších a více či méně jednotlivých homogenních úseků, oddělených přeryvy zásadních změn odehrávajících se ve velmi krátkých – z pohledu historika – okamžicích: skocích. Velmi často můžeme tyto skokovité změny spojit i s konkrétní osobností.
„Právě kritická období, která vykazují zásadní změny postihující společnost ve všech jejích aspektech, se nazývají období přerušovaných rovnováh.“
Johannes Gutenberg (1397/1400–1468) byl jednou z mnoha vynikajících osobností, které zásadním způsobem změnily charakter světa a přispěly k jeho hlubokým proměnám bez toho, že se staly prezidenty, ministerskými předsedy nebo jinými vrcholnými činiteli. Ani Gutenberg však zřejmě netušil, k čemu jeho dílo přímo i nepřímo povede.
rychlá proměna světa
V roce 1997 americký časopis Time vyhlásil Gutenberga za nejdůležitějšího muže druhého tisíciletí. O Gutenbergovi samotném toho sice moc nevíme, o to více však vyniká rozsah a dopad jeho vynálezu výroby knih. Johannes Gensfleisch zvaný Gutenberg se narodil kolem roku 1400 v německé Mohuči, kde i 3. února 1468 zemřel. Proslavil se jako vynálezce knihtisku s pohyblivými kovovými písmeny. K tomu mělo dojít někdy kolem roku 1450. Tento vynález zcela změnil naše nakládání s informacemi, jejich dostupnost, šíření i uchovávání v nezměněné, naprosto identické podobě. Vynález se záhy rychle rozšířil a dnes je pokládán i za jeden z pilířů, na nichž vyrostlo období renesance. Na jeho počátku stál tisk tzv. Gutenbergovy bible, která vznikala v letech 1452–1454 a předznamenala knižní médium, které zásadně proměnilo Evropu.
Celý článok si môžete prečítať, ak si kúpite Digital predplatné .týždňa. Ponúkame už aj možnosť kúpiť si spoločný prístup na .týždeň a Denník N.