Zdá sa, že máte zablokovanú reklamu

Fungujeme však vďaka príjmom z reklamy a predplatného. Podporte nás povolením reklamy alebo kúpou predplatného.

Ďakujeme, že pozeráte .pod lampou. Chceli by ste na ňu prispieť?

Johannes Gutenberg a zrod západního světa

.miroslav Bárta .echo24 .spoločnosť

Velmi často se lidé zamýšlejí nad tím, co vlastně znamená moderní Evropa či západní svět a kde hledat jejich počátky. Možných odpovědí je nepochybně vícero.

Johannes Gutenberg a zrod západního světa REPRO: ARCHIV/Echo24 Johannes Gutenberg kontroluje, co vylezlo z knihtisku.

já se na tomto místě přikloním k variantě, že za formování Evropy se vším dobrým i zlým může do značné míry vynález knihtisku v kombinaci se zámořskými objevy, k nimž došlo o několik desetiletí později. Objev knihtisku v polovině 15. století zcela změnil paradigma množení, šíření a sdílení informací v národních jazycích a nepřímo napomohl náboženské reformaci, jeho vliv můžeme nepochybně cítit i na pozadí tzv. vestfálského míru o mnoho desetiletí později a vzestupu národnostních států, na jejichž principu operuje a evidentně nadále bude založeno fungování evropského poloostrova i do budoucna.

Zámořské objevy naopak zásadním způsobem přispěly k poznání, že Evropa a „naše“ civilizace nepředstavuje jediný možný způsob uspořádání společnosti. Vedle toho vedly k získávání poznání, které relativizovalo tehdejší evropské dogmatické závěry a nepochybně výrazně přispěly k osvícenské filozofii. Oba fenomény rovněž zásadním způsobem podnítily volnost myšlení, v mnoha ohledech hraničící s obrazoborectvím, a bezparalelní vzestup vědeckého bádání markantní od 16. století. To jsou charakteristiky, které tzv. Západ činí unikátním. Další úvahy v tomto textu budou však věnovány Gutenbergovi.

Na základě dnešních poznatků archeologie a historie se zdá velice pravděpodobné, že dějiny se neodehrávají lineárně, ve smyslu neustálých pozvolných změn, ale naopak prostřednictvím velkých náhlých, skokových změn. Právě kritická období, která vykazují zásadní změny postihující společnost ve všech jejích aspektech, se nazývají období přerušovaných rovnováh. Právě tehdy se v krátkém historickém úseku celá společnost zásadně změní ve všech svých podstatných částech (subsystémech). Výsledkem je historie jakoby rozlámaná do menších a více či méně jednotlivých homogenních úseků, oddělených přeryvy zásadních změn odehrávajících se ve velmi krátkých – z pohledu historika – okamžicích: skocích. Velmi často můžeme tyto skokovité změny spojit i s konkrétní osobností.

„Právě kritická období, která vykazují zásadní změny postihující společnost ve všech jejích aspektech, se nazývají období přerušovaných rovnováh.“

Johannes Gutenberg (1397/1400–1468) byl jednou z mnoha vynikajících osobností, které zásadním způsobem změnily charakter světa a přispěly k jeho hlubokým proměnám bez toho, že se staly prezidenty, ministerskými předsedy nebo jinými vrcholnými činiteli. Ani Gutenberg však zřejmě netušil, k čemu jeho dílo přímo i nepřímo povede.

rychlá proměna světa

V roce 1997 americký časopis Time vyhlásil Gutenberga za nejdůležitějšího muže druhého tisíciletí. O Gutenbergovi samotném toho sice moc nevíme, o to více však vyniká rozsah a dopad jeho vynálezu výroby knih. Johannes Gensfleisch zvaný Gutenberg se narodil kolem roku 1400 v německé Mohuči, kde i 3. února 1468 zemřel. Proslavil se jako vynálezce knihtisku s pohyblivými kovovými písmeny. K tomu mělo dojít někdy kolem roku 1450. Tento vynález zcela změnil naše nakládání s informacemi, jejich dostupnost, šíření i uchovávání v nezměněné, naprosto identické podobě. Vynález se záhy rychle rozšířil a dnes je pokládán i za jeden z pilířů, na nichž vyrostlo období renesance. Na jeho počátku stál tisk tzv. Gutenbergovy bible, která vznikala v letech 1452–1454 a předznamenala knižní médium, které zásadně proměnilo Evropu. Následný tisk biblí v lokálních jazycích a ne v latině rozhodujícím způsobem přispěl k tomu, že se Evropa začala národnostně obrozovat a vznikaly zárodky toho, čemu nakonec dal pevnou podobu tzv. vestfálský mír, uzavřený 24. října 1648, který ustanovil zásadu, že budoucí evropské konflikty budou řešeny na národnostní bázi.

Abychom vůbec pochopili, v čem spočíval obrovský skok, který Gutenberg nastartoval, podívejme se na Evropu o století dříve, než se tento velký muž narodil. Velmi dobře nám k tomu může posloužit úryvek z životopisu Karla IV., Vita Caroli, který popisuje mládí tohoto významného českého krále až do jeho volby císařem. Když totiž Karel vzpomíná na svůj pobyt u francouzského dvora, kam ho otec Jan Lucemburský poslal již v sedmi letech, zmiňuje se i o tom, že francouzský král Karel IV. Sličný (1294–1328) neuměl číst ani psát:

Řečený král mě velice miloval a přikázal mému kaplanovi, aby mě poněkud vycvičil v písmě, ačkoliv řečený král nebyl písma znalý. A tak jsem se naučil čísti hodinky blahoslavené Marie Panny slavné, a když jsem jim poněkud porozuměl, čítal jsem je denně v dobách svého dětství stále raději, neboť mým strážcům bylo od krále nařízeno, aby mne k tomu pobádali. (Vita Caroli, kapitola III)

Gutenbergova bible.Archiv/Echo24Gutenbergova bible.

Možná to zní neuvěřitelně, ale uplyne jedno století, a takovýto svět se začne měnit v základech. Přitom ještě ani rok 1450 nenapovídal, že by se po staletí zaběhlé zvyky a možnosti šíření a uchovávání informací měly změnit. Opisování knih a jejich vysoká cena byly tím, co bezpochyby značně omezovalo poznání dané doby. V roce 1451 navštívil Mohuč – již jako kardinál – Mikuláš Kusánský, aby se zúčastnil čtrnáctého sněmu benediktinů, kde se jednalo o reformě církve. Během ní viděl, že ani základní náboženské církevní texty jako otčenáš, Vyznání víry, Zdrávas Maria nebo Deset přikázání nejsou dodržovány jednotně – ani mezi lidem, ani v církvi. Proto nechal tyto základní texty vyřezat do dřevěných nebo odlít do kovových desek, které měly být vystaveny v kostelech a kodifikovat alespoň tyto základní texty. Do doby před Gutenbergovým vynálezem byl totiž v Evropě používán pouze deskový tisk, kdy musela být každá tištěná stránka nejprve vyřezána v dřevěné či kovové matrici. Tisk každé stránky znamenal nákladnou a zdlouhavou výrobu tiskové desky. Nebude trvat dlouho, a způsob uchovávání a předávání informací se zcela změní…

zrod knihtisku a špatná smlouva

Gutenberg pocházel z movité patricijské rodiny Gensflesichů v Mohuči. Jeho otec se jmenoval Friele Gensfleisch zur Laden (narozen kolem 1350) a jeho matkou byla druhá otcova manželka Else Wirichová. Friele Gensfleisch byl obchodníkem s látkami a svého času i hlavním účetním města. Johannes své rodné jméno Gutenberg zřejmě přijal později, až ve dvacátých letech 15. století, a to na základě názvu rodného statku „Hofe zum Gutenberg“.

Gutenberg dlouho pracoval jako brusič drahokamů a zrcadel a zároveň jako zlatník. Tato řemesla mu nepochybně přinesla bohatý vklad do jeho budoucí činnosti, zejména v oblasti práce s puncovními razidly.

 

Celý článok si môžete prečítať, ak si kúpite Digital predplatné .týždňa. Ponúkame už aj možnosť kúpiť si spoločný prístup na .týždeň a Denník N.

predplatiť

Ak ste našli chybu, napíšte na web@tyzden.sk.
.diskusia
.neprehliadnite