uvádí to německý Der Spiegel. Mezi těmito zaměstnanými jsou mimo jiné lidé ze Sýrie, Iráku, Afghánistánu a Nigérie, uvedl ředitel norimberského Institutu pro výzkum v oblasti zaměstnání (IAB) Joachim Möller. IAB je výzkumný ústav Spolkové agentury práce.
Oproti tomu je zde 406 000 uprchlíků, kteří jsou registrováni jako uchazeči o zaměstnání u pracovních agentur a úřadů práce. Přibližně 160 000 lidí je evidovaných jako nezaměstnaní.
Möller očekává, že integrace uprchlíků na trh práce – navzdory rozjezdu hospodářství – bude i nadále pomalá. „Pokud by se nám podařilo získat po pěti letech 50 procent mezd, byl by to jistě úspěch.“ Nicméně na tento účel se musí do integrace více investovat.
„Otázkou také je, kolik lidí se po možném vyřešení konfliktů v jejich mateřských zemích vrátí domů.“
V roce 2015 a v prvních jedenácti měsících roku 2016 požádalo podle ministerstva vnitra o azyl v Německu 1,2 milionu lidí.
Podle Möllera je iluzí věřit, že se povede umístit velký počet uprchlíků do dobře placených pracovních míst v průmyslu, jako je například automobilový. Úvazky pro migranty mají ale zvláštní funkci. Mnohé společnosti byly zpočátku velmi skeptické, ale první zaměstnaní jsou důležití pro odstranění obav.
V jednom evropském programu práce pro uprchlíky je přibližně čtyři měsíce po jeho začátku dokonce méně pracovních příležitostí, než se plánovalo. „Podle prvních čísel je jich asi pět tisíc,“ říká Möller. Ministryně práce Andrea Nahlesová (SPD) zahájila program 1. srpna a jeho cílem je vytvořit 100 000 pracovních míst financovaných z veřejných prostředků pro uprchlíky.
Imigrace nicméně vytvořila i nové pracovní pozice. „Růst zaměstnanosti se týkal stavebnictví, mimoškolní vzdělávací činnosti a učitelů jazyků, bezpečnostních složek, sociálních pracovníků a veřejné správy.“
„Integrace uprchlíků na trh práce – navzdory rozjezdu hospodářství – bude i nadále pomalá.“
Jak Der Spiegel psal už v srpnu, problém zaměstnanosti je v nedostačující kvalifikaci příchozích. Ne každý Syřan je odborným lékařem.
K tomu, co píše Der Spiegel bychom mohli dodat, že Německo má štěstí, že uprchlická vlna přišla v době, kdy se ekonomice daří. Stát se to těsně po roce 2008, vypadalo by všechno mnohem hůř. Také vznik nových pracovních příležitostí, byť pro rodilé Němce, je pozitivní zpráva. Jsou to samozřejmě vynaložené peníze, které by bylo možné utratit jinak, ale je lepší, když je někdo dostane za vyučování němčiny, než aby je pouze pasivně inkasoval jako nezaměstnaný.
Kdo přichází a jakou bude mít šanci se zapojit do života společnosti, ukazuje aspoň částečně tabulka, jak jsou na tom imigranti ohledně vzdělání. Nejlépe jsou na tom ohledně země původu Írán a Sýrie. Paradoxně nejhůře evropské země – Srbsko, Albánie a Makedonie. To samozřejmě neznamená, že je vzdělání v těchto zemích nižší než v Afghánistánu, ale spíš to vypovídá o struktuře lidí, kteří z těchto zemí žádají o azyl.
Otázkou také je, kolik lidí se po možném vyřešení konfliktů v jejich mateřských zemích vrátí domů. To je ale zatím tak vzdálená budoucnost, že o tom můžeme jen spekulovat.
Príspevok vychádza vďaka spolupráci .týždňa a Fóra 24.