s velkými obavami přihlíželi Ukrajinci volebnímu klání na Slovensku, ve kterém zvítězila populistická strana staronového premiéra Roberta Fica SMER-SD. Ten se již během volební kampaně nechal slyšet, že na Ukrajinu už nepošle ani jeden náboj. Ani po volbách to nevypadá, že by hodlal ze svých postojů slevit.
Naopak, postavil se proti novému balíku evropské pomoci pro Ukrajinu i proti dalšímu balíčku sankcí proti Rusku. Ještě ve čtvrtek, krátce před dvoudenním summitem Evropské unie, Fico odmítl zavedení dalších sankcí, pokud by poškodily Slovensko. A jak dodal to poškodila většina dosavadních sankcí. Jako předseda vlády nehodlá ani podporovat poskytování vojenské pomoci Ukrajině, kterou mimo jiné také označil za nejvíce zkorumpovaný stát na světě.
Společně s Maďarskem premiéra Orbána tak jeho země vytvořila rebelskou skupinu proruských států, efektivně zpomalujících, či paralyzujících evropské úsilí o podporu napadené Ukrajiny. Evropané i Ukrajinci si lámou hlavu, co s tím. Ficovy postoje ovšem určitě nebudou natolik radikální, aby riskoval, že podobně jako Orbánovo Maďarsko přijde o finanční prostředky z Evropy, myslí si ředitel ukrajinského Institutu středoevropských strategií Dmytro Tužanskyj. Podle něj je Ficova vláda mnohem nestabilnější než Orbánova, a stejně tak slovenská ekonomika. To ale neznamená, že do budoucna nebude proukrajinské koalici házet klacky pod nohy.
Tužanskyj víceméně vylučuje, že by ke zmírnění jeho postojů mohla vést diplomatická snaha USA a připomněl, že časy vzájemných sympatií během krize v roce 2014, kdy Američané pomáhali Slovensku se zpětnými dodávkami zemního plynu, již minuly. „Nepatřím určitě do té části analytiků, kteří tvrdí, že ,Amerika ztratila svou kouzelnou moc´, ale z Ficova pohledu to byli právě Američané, kteří zničili jeho absolutní moc v letech 2018-2020. Je přesvědčen, že ho zradili, zradili jeho důvěru. To je jasně patrné z Ficovy volební rétoriky, která byla mnohem více antiamerická než antiukrajinská nebo proruská,“ myslí si analytik.
Soudí také, že v současné situaci může mít na slovenského premiéra, respektive na politiku jeho země, vliv nejsamozřejmější a zároveň poněkud opomíjený slovenský spojenec, a sice Česká republika. „I když je ideologicky a geopoliticky současná vláda České republiky naprostým opakem Ficovy vlády, vliv a role České republiky pro Slovensko a Slováky jsou neporovnatelné s jakoukoli jinou zemí nebo aliancí,“ píše Tužanskyj. Podle něj nyní naděje Západu, Evropské unie a Ukrajiny jsou v rukou právě naší země, která jediná má páky, aby bilaterálně, nebo s pomocí Polska v rámci V4 odpovídajícím způsobem zatlačila na svého souseda. Podle něj to nyní již chápe i česká politická reprezentace.
Ukrajina má podle něj nadále ignorovat veškeré nepodstatné útoky směřující proti ní z úst slovenské vlády a co nejdříve jmenovat velvyslance v České republice, který v zemi chybí již déle než rok. Měl by to být někdo, kdo region zná, má důvěru Čechů a dokáže vést tvrdá neveřejná jednání a budovat koalice ve střední Evropě.
Navzdory tvrdě protiukrajinským vyjádřením se ovšem zdá, že Ficův navenek kategorický postoj má své limity. V pátek se předseda slovenské sněmovny Peter Pellegrini (HLAS) nechal slyšet, že podle jeho očekávání se zastavení vojenské pomoci Ukrajině ze strany nové vlády v Bratislavě nedotkne komerčních zakázek.
„Jsem přesvědčen, že i vláda bude razit politiku, že když si někdo u našich firem objedná nějaké systémy a za ně zaplatí a následně je někde použije nebo dál prodá, tak to je podpora slovenského průmyslu.
Já osobně se budu zasazovat o to, aby slovenské továrny, které vyrábějí i vojenský materiál, ve výrobě pokračovaly a produkty prodávaly za komerční ceny,“ slíbil Pellegrini. Tím by mohl mít na mysli například 16 houfnic Zuzana 2, které Slovensko pro Ukrajinu vyrábí a které zřejmě zaplatí Dánsko, Norsko a Německo. Za evropské peníze by zase mohly firmy na Slovensku vyrábět pro bránící se zemi dělostřeleckou munici ráže 155 milimetrů.
Pokud jde o Evropskou unii a pomoc Ukrajině, předseda Evropské rady Charles Michel v pátek řekl, že má širokou podporu. Na dotaz novinářů k postoji Slovenska a Maďarska odpověděl, že funkcí summitů je „zajistit, aby spolu lídři jednotlivých zemí debatovali, argumentovali a nakonec našli jednotu.“ Bulharský premiér Nikolaj Denkov pak novinářům sdělil, že Orbán ani Fico v principu ekonomickou pomoc neodmítají.
Článok uverejňujeme so súhlasom portálu forum24.cz.
Ak si predplatíte digitálne predplatné alebo tlačený .týždeň na ďalší rok, pomôžete nám prežiť a robiť to, čo vieme. Vopred ďakujeme.