allen Toussaint byl víc než pianista. Víc než skladatel, producent nebo muž v saku s decentním úsměvem. Byl zosobněním New Orleans – města, kde se rytmus nevyučuje, ale dědí, a kde se hudba mísí se vzduchem stejně přirozeně jako vůně kávy s rumem.
Narodil se v roce 1938 v Gert Townu, na adrese, kterou si pamatoval celý život: 3041 College Court. Tam začalo všechno – staré pianino určené původně pro jeho sestru, rádio hrající hillbilly a blues, a malý Allen, který se snažil znovu zachytit melodie, než se rozplynuly v éteru. „Stačilo stisknout klávesu a tón zněl – okamžitá odměna,“ vzpomínal. Učil se posloucháním a zpětným přehraním, tón po tónu, dokud se jeho prsty nerozmluvily stejným jazykem, jakým mluvilo město.
profesor, který změnil svět
Hudební zájmy ho přivedly k boogie-woogie, gospelu i k Professoru Longhairovi – muži, který rozkolébal klavírní svět a stal se Toussaintovým celoživotním vzorem. Když ho poprvé slyšel hrát „Tipitinu“, změnil se mu svět. „To bylo úplně mimo přímou linii boogie-woogie,“ svěřil se Allen později. „Byl to nový jazyk.“
Ve škole Booker T. Washingtona založil Toussaint první orchestr, The Flamingos, se slepým kytaristou Snooksem Eaglinem. Aranžoval, rozepisoval party, zkoušel a naslouchal. Dew Drop Inn – klub, kde se setkávali Ernie K-Doe, Earl King nebo Lee Allen – byl jeho univerzitou. Tam pochopil, jak hudba New Orleans funguje: propojuje lidi, spojuje žánry, drží komunitu pohromadě.
z domácího studia do hitparád
Jeho talent si všiml Dave Bartholomew, dvorní producent Fatse Domina. V roce 1957 Toussaint debutoval instrumentálním albem The Wild Sound of New Orleans. Měl jedinečný styl – elegantní, ale funky; uhlazený, ale s drsným podkladem Crescent City, které nikdy nespí.
Když se stal hudebním ředitelem značky Minit Records, otevřely se mu dveře do nové éry. Jessie Hill, Ernie K-Doe, Irma Thomas, Lee Dorsey – jména, která dnes tvoří dějiny rhythm’n’blues, tehdy chodila nahrávat do jeho obýváku. Vznikaly písně jako Mother-In-Law, první neworleánská jednička amerických žebříčků. Toussaint psal hity s takovou lehkostí, že se zdálo, jako by je jen přepisoval z rytmu města.
funk, duše a síla kolektivu
Po vojenské službě se vrátil domů a s producentem Marshallem Sehornem založil Sansu Enterprises – impérium, které spojilo klasické R&B s rostoucím vlivem funkové energie. V srdci Sansu stáli The Meters, kapela, která se stala rytmickou páteří města. „Stačilo otevřít dveře, nechat je vstoupit a pak za nimi zamknout,“ šprýmoval Toussaint. „Byli tak suverénní a muzikální, že to prostě jelo.“
Pod jeho vedením vznikaly nahrávky Lee Dorseyho, Betty Harris, Earla Kinga či Arta Nevillea – písně, které spojovaly černošskou hrdost, groove a eleganci. Když Glen Campbell proměnil Toussaintovu Southern Nights v celonárodní hit, dostala se jeho poetika z neworleánských ulic až do obýváků amerického Středozápadu.
návraty
V devadesátých letech znovu ožil jako pianista a mentor. Spolupracoval na projektu Crescent City Gold, kde se sešli veteráni neworleánské scény, a později založil label NYNO, jenž měl dát prostor mladším talentům. Hudbu vnímal jako veřejnou službu – jako prostředek, jak posílit ducha města.
Když přišel hurikán Katrina, ztratil dům i klavír. Ale ne rytmus. Přestěhoval se do New Yorku, koncertoval s Elvisem Costellem a nahrál několik brilantních alb, která propojila jeho melodický cit s jazzovým přesahem. The Bright Mississippi (2009) byl tichým holdem městu, které miloval.
Toussaint byl džentlman, který mluvil jemně, ale jeho akordy měly sílu rozvibrovat srdce. Nikdy neztratil klid ani humor, i když ho osud zkoušel. „Hudba je o lidech,“ říkával. „Když se sejdou ti správní, vznikne magie.“
epilog: tiše, s grácií
Zemřel 10. listopadu 2015 po koncertě v Madridu. Den předtím se na pódiu smál a děkoval publiku, jako by věděl, že se loučí. New Orleans na něj nikdy nezapomněl – protože Allen Toussaint nebyl jen jeho hudební srdce, byl jeho duše.
Dnes, deset let poté, jeho melodie stále klouzají po klaviatuře města. V každém second line pochodu, v každém akordu The Meters, v každé coververzi Southern Nights je slyšet ten klidný, nenápadný muž, který dal New Orleans nový zvuk – a světu nový rytmus srdce.
Autor je editor hudobného webu Černej pudink.