oba zůstali věrní své vizi, a přitom dokázali překračovat hranice žánrů i očekávání publika. Jejich písně, ať už prosté a intimní, nebo rafinovaně stylizované, stále zní aktuálně a připomínají, že pravá hudba nestárne – a že osmdesátka je jen číslo.

van Morrison se stále vzpírá představě „živoucí sochy“

Van Morrison je hudebník, který od 60. let dokáže v jediné písni spojit blues, soul, folk i mystiku každodennosti, zůstává solitérem bez ohledu na módní vlny. George Ivan „Van“ Morrison se narodil 31. srpna 1945 ve východním Belfastu, jen kousek od loděnic Harland & Wolff, kde postavili Titanic. Vždy byl hrdým belfastským patriotem a na svůj irský původ nezapomínal. Jeho život i dráha kopírují osudy mnoha Irů, kteří odcházeli za prací i slávou, a přesto se vraceli domů. Mezi belfastské rodáky patří kytarista Gary Moore, fotbalista George Best či spisovatel C. S. Lewis.

Morrison je vypravěč, který z otcovy sbírky jazzových a bluesových desek vytahuje příběhy rezonující irskou tradicí. Jeho hudba není jen zvukem – je dialogem, ve kterém se posluchač stává svědkem i aktérem. Hravý a občas drsný projev odhaluje hlubokou pravdu: každá skladba je jako stránka knihy, předčítaná hlasem plným energie a opravdovosti. Spojení rytmu slova s vášní hudby vytváří umění, které neomrzí – pozvání k ponoření se do příběhu, který má být slyšen a prožit.

první kroky a sólový průlom

Mezi jeho rané vzory patřili Muddy Waters, Mahalia Jackson, Lightnin’ Hopkins či John Lee Hooker. Morrison se nikdy nepovažoval za rockového zpěváka – jeho písně, zpěv a hra na kytaru, saxofon či harmoniku vždy čerpaly z country, blues, jazzu a folku. „Od útlého věku jsem byl spjat s blues. Na blues je důležité, že ho nerozpitváváte – prostě ho děláte,“ řekl.