nejlépe vystihl význam tohoto vojenského spojenectví v době jeho vzniku po druhé světové válce první generální tajemník NATO Lord Hastings Ismay: NATO vzniklo, aby udrželo Američany v Evropě, Němce dole a Rusy za jejími branami. Po více než sedmdesáti letech se Ismayův výrok zvláštním způsobem naplnil. Američané by možná i chtěli odejít, ale NATO je drží uvnitř. Němci jsou spokojení s pozicí vojenského trpaslíka, ovšem NATO nikoliv, a Rusové by zase rádi do Evropy, ale kvůli alianci nemohou.
Prezident Putin svým vpádem na Ukrajinu proměnil geostrategickou situaci ve světě. Jeho válka přišla v závěru epidemie koronaviru, jež zpochybnila ekonomickou globalizaci. V těchto chvílích se mocenské karty na planetě rozdávají znovu a aliance mění strategický postoj. V Madridu schválila svoje rozšíření o Finsko a Švédsko. Jejich vstup musí ještě schválit třicítka současných členů a v případě Turecka to není úplná formalita, neboť prezident Erdoğan využil situaci a vydírá Spojené státy i obě severské země. Svůj souhlas podmiňuje nákupem amerických stíhaček F35 za výhodných podmínek, který mu Washington odepřel poté, co si opatřil ruské zbraňové systémy, a také vydáním kurdských aktivistů a militantů, kteří se před ním ukrývají právě na severu Evropy.
Za přítomnosti hosta z Japonska, premiéra Fumia Kišidy, Aliance poprvé zmínila Čínu jako bezpečnostní hrozbu. Kišida byl vůbec prvním japonským ministerským předsedou, který se vrcholné schůzky zúčastnil ve formátu rokování členských zemí s partnery z EU, Austrálie, Nového Zélandu, Jižní Koreje, Gruzie a obou přizvaných států, Švédska a Finska. Americký prezident Biden o summitu hovořil jako o „natoizaci“ Evropy, ale přesnější termín by byl globalizace spojenectví. NATO rovněž rozhodlo o posílení svého východního křídla, když deklarovalo, že bude schopno nasadit 300 tisíc vojáků během 30 dnů. Rozhodlo také o posílení amerického vojenského kontingentu v Evropě, především v Polsku a vyslání amerických válečných lodí do Španělska.
Řada těchto rozhodnutí bude moci být naplněna teprve za několik let. Před válkou na Ukrajině se počet zbraní a vojáků v členských státech rozhodně nezvyšoval a v mnoha zemích spíše klesal. Přesto je madridský summit politickým předělem, jenž nejen označil Rusko za hrozbu, ale naplánoval konkrétní kroky k obraně společného prostoru. Za vlády prezidenta Trumpa se spekulovalo o rozpadu aliance a prezident Francie Macron o ní řekl, že je ve fázi mozkové smrti. Díky statečnosti prezidenta Zelenského a Ukrajinců se však světová bezpečnostní architektura proměnila. Namísto rozpadu NATO je tu něco jako jeho druhý poločas.
autor vydal knihy Možná přijde i diktátor a Fenomén Trump
Ak si predplatíte tlačený .týždeň na ďalší rok, pomôžete nám prežiť a robiť to, čo vieme. Vopred ďakujeme.
Tento text ste mohli čítať len vďaka našim predplatiteľom. Pridajte sa k nim a predplaťte si .týždeň.