Tlak nám teraz trošku dvihlo to, že Viktátor dal frčku štrébrom v Aliancii a takým, ako Gyimesi.

Musel jsem si dát tři dny odstup, abych na tenhle Duškův ezoblábol mohl věcně reagovat. Protože moje první reakce byla jen nekonečná lavina vulgarit, a to by nikam nevedlo. Takže kam jsem došel?

Uprostřed informací o válce na Ukrajině, summitu NATO a dalším obvinění Donalda Trumpa poněkud zanikla zásadní zpráva, že městu Vídeň došla trpělivost se sdílenými elektrickými koloběžkami.

Namiesto vrcholiacej predvolebnej kampane v kľúčovom zápase o demokraciu, ako boli pomenované tieto parlamentné voľby, sa nedá pohnúť. Máme horúčavy a psie dni.

Všetci riešia medvede. Nebudem predsa zaostávať a vyjadrím sa aj ja. Presne tak sa to totiž na Slovensku patrí – vyjadrovať sa ku všetkému bez ohľadu na to, čo o tom viem, a bez ohľadu na to, ako je to celospoločensky dôležité.

Samit NATO v litovskom Vilniuse bol výnimočný! Nemyslím teraz to, že do aliancie vstúpilo Fínsko, pri stole sedelo Švédsko a spustili sa nové formáty spolupráce s Ukrajinou. Nemyslím ani nové obranné plány a posilnenie našej, slovenskej obranyschopnosti.

Summit skončil, jak musel: Zelenskyj nedostal úplně jasný plán členství v Alianci, ale jeho diplomatický a politický tlak přinesl příslib více zbraní pro úspěšnou obranu své země.

Dnes to bude o samite NATO vo Vilniuse, ale aj o tom, ako veľmi nevieme komunikovať naozaj podstatné správy.

Ešte prednedávnom sa všetky parlamentné strany zhodli, že o kandidátoch na funkciu prezidenta budú uvažovať až po parlamentných voľbách. Ale niečo sa zmenilo.

Vraciam sa z Vilniusu, kde sa konal historický samit NATO.