Skandály české politiky mají jeden společný rys – v obecné paměti z nich nakonec zůstanou ty nejefektnější, ale fakticky nejméně důležité výjevy.

Vraj je pre tých, čo sa neponáhľajú. Nesúperia s takmer 400 míľami, ktoré ležia medzi La La Landom a červeným mostom. Nehľadajú skratky, päť pruhov diaľnice a presun na jeden záťah. Plánujú, očakávajú, snívajú. Ich trpezlivosť a šoférska šikovnosť sú na konci dňa – dobre, tak dvoch – odmenené. 

Žijeme v divné době. Pořád ale nejlepší za několik posledních set let. Alespoň zatím. Navíc s tímto hodnocením komunističtí pohrobci, lidé neúspěšní, slabí a diskriminovaní nemusí souhlasit.

Když se v neděli 23. dubna večer zavřely poslední volební místnosti a francouzské ministerstvo vnitra začalo pouštět první průběžné výsledky, vyrazil těsný vítěz Emmanuel Macron se svými příznivci slavit do brasserie La Rotonde na pařížském bulváru Montparnasse.

Emmanuel Macron má podľa posledných prieskumov vo Francúzsku stabilný náskok. Marine Le Pen sa však nevzdáva. Nielen preto, že je bojovníčka. Ešte stále je možné, že vyhrá.

Zprávy o bití, mučení a zřizování de facto koncentračních táborů pro gaye působí šokujícím dojmem i na poměry autoritářské reality současného Ruska. Jenže Čečenská republika je co do extrémních společenských jevů mimořádná i v divokém kontextu putinovského režimu.

Byl to vždy krásný jarní týden. Květen čili máj. Praha byla v květu, do zeleniny přivezli banány, v masně byl k sehnání lovecký salám a čabajka.

Česko už začíná mít slušnou tradici premiérů introvertů, kteří nevyzpytatelně jednají na vlastní pěst. Uzavřou se do své osobní bubliny a svým rozhodnutím šokují všechny včetně nejbližších kolegů.

Dne 30. dubna 1948 napsal americký velvyslanec Laurence A. Steinhardt americkému státnímu tajemníkovi George Marshallovi tajnou depeši týkající se vývoje poválečných událostí v Československu. Český překlad pozoruhodného textu vyšel v roce 1991 péčí Petra Mareše v časopise Dějiny a současnost.

Ve středu proběhne v záhřebském parlamentu hlasování, které má zbavit mandátu ministra financí Zdravka Mariće. Důvodem je střet zájmů. Marić byl v letech 2011–2015 strategickým ředitelem koncernu Agrokor a dnes se dostal do podezření, že se podílel na falšování zpráv o jeho finančním zdraví.