Německá televize uvedla nedávno v seriálu nazvaném zjednodušeně „Němci“ dokument o Karlu IV.

Prostudoval jsem si v prestižním týdeníku The Economist čtrnáctistránkový rozbor hospodářské stagnace Evropy, abych zjistil, jaké má příčiny, případně jak z ní ven a zjistil jsem, že ti renomovaní ekonomové to vlastně neví. Popisují jen měřitelné symptomy.

S Novým rokem, s novým štěstím, jak si teď přejí Rusové, a tak jsem začal naivně v médiích hledat něco pozitivního, jako bych zapomněl, že nelze. Copak jsou tu od toho, aby psali, že je pan Novák zdráv, rodina taky, děkuju, a vyhlídky dobré?

Pod tímhle názvem se kdysi Karel Čapek vehementně rozčílil na pokrytectví českých novin, které, štvavé a katastrofické během roku, o vánocích překypují láskou k bližnímu, sentimentální poezií, domácím krbem, dojatými city a radostnými dětskými očkami.

Vedieť sa pozerať na utrpenie a netrpieť si vyžaduje nadľudské úsilie a aj trochu cviku. Aspoň zo začiatku. Keď prídete prvýkrát do Ázie alebo do Afriky, alebo do rómskej osady, môže vás z toho až zachvátiť hnev. „Prečo sa, dočerta, viac nesnažia!!!” alebo „Prečo, preboha, tých psíkov radšej neutratia!”, alebo „Takto nechať dieťa bosé v tej zime!!”.

Jakmile se dnes člověk podívá na nějakou mediální stránku či obrazovku, vypoulí na něj své bludné apokalyptické oko úvaha o krizi: společenské, kulturní, ekonomické, imunitní či manželské. Někdy si říkám, noviny přece z principu senzacechtivosti přehánějí, nesmíme je brát vážně a také se nesmíme poddávat pocitu stárnoucího pračlověka, který už v době kamenné tvrdil, že za jeho mládí bylo všechno lepší a teď v neolitu se svět řítí do zkázy. Co tak asi říkali lidé na sklonku smrtelně ohroženého Říma, kdy to opravdu vypadalo jako konec světa?

Po koncerte v zaplnenom stane na festivale Pohoda sme sa s Čavalenkym rozprávali o jeho detstve, živote v Holíči, ľuďoch, ktorí mu pomáhali v začiatkoch či nedávnej ceste do New Yorku.

Pokošovci zo Šumiaca patria medzi najvychytenejšie horehronské rómske muziky. O vzniku albumu Pokošovci 2, o Rómoch na Horehroní a ich hudbe sme sa rozprávali s etnomuzikologičkou Janou Ambrózovou a primášom Miroslavom Pokošom.

Rómsky holokaust si nepripomínajme len pre vyvražďovanie Rómov nacistickým Nemeckom a jeho spojencami, ale aj pre nárast popularity strán s nacistickým pozadím. Časopis .týždeň sa pridal k občianskej výzve upriamiť väčšiu pozornosť na toto nebezpečenstvo.

V predvečer 75. výročia vyvražďovania Rómov nacistickým Nemeckom a jeho spojencami si pripomíname nie až tak známy rómsky holokaust v Múzeu SNP v Banskej Bystrici.