Britskou královskou svatbu v Londýně slavila nepochybně většina Angličanů a s nimi téměř celý svět (mluví se až o dvou miliardách lidí převážně u televizních a internetových obrazovek), a tak budou světové vlně zájmu vystaveni i ti, které to nezajímá.

Ryby žijúce v antarktických moriach poznajú v zásade len jedno ročné obdobie – zimu. Všade je permanentný mráz a teplota vody nezriedka dosahuje -2°C. Vďaka vysokému obsahu solí však more ani vtedy nezamŕza. Ryby však slané nie sú a navyše ich krv za bežných okolností mrzne už pri nule. Ako je teda možné, že sa z nich nestane kus mŕtveho ľadu?

Ryby žijúce v antarktických moriach poznajú v zásade len jedno ročné obdobie – zimu. Všade je permanentný mráz a teplota vody nezriedka dosahuje -2°C. Vďaka vysokému obsahu solí však more ani vtedy nezamŕza. Ryby však slané nie sú a navyše ich krv za bežných okolností mrzne už pri nule. Ako je teda možné, že sa z nich nestane kus mŕtveho ľadu?

Speváčka Chava Alberstein, režisér Woody Allen, rabín Michael Lerner, nedávno zosnulý historik Tony Judt, personálny šéf Bieleho domu (a možno budúci starosta Chicaga) Rahm Emanuel a tisíce ďalších dostali aspoň raz za život označenie „self-hating Jew“. Prípadne „nový antisemita“.

Umožniť Trnkovi, aby sa na ďalších sedem rokov uchádzal o šéfa prokuratúry, je vlastizrada. Navyše, Dzurinda sa týmto činom dobrovoľne prihlásil do roly rozbíjača Radičovej vlády. Čo s ním?

Česká dokumentaristka Helena Třeštíková patrí už desiatky rokov k tým, ktorí sú majstrami a nikdy „se neutnou“. Svoje filmy-projekty nakrúca desať-pätnásť-dvadsaťpäť rokov. I viac (ako sa ukáže v budúcnosti).

Pawel Mitera vymyslel dokonalý spôsob, ako si nájsť prácu. Mal 25, žil vo Vroclavi a bol nezamestnaný. Tak do poľskej verejnoprávnej televízie napísal email, v ktorom sa predstavil ako šéf kancelárie prezidenta Bronisława Komorowského a dodal, že pán prezident si želá, aby Pawel (mladý a schopný novinár) dostal čím skôr vlastný televízny program. Na konci pridal svoje telefónne číslo.

Pod tímhle názvem se kdysi Karel Čapek vehementně rozčílil na pokrytectví českých novin, které, štvavé a katastrofické během roku, o vánocích překypují láskou k bližnímu, sentimentální poezií, domácím krbem, dojatými city a radostnými dětskými očkami.

Zavolal mi Giuseppe. Je to šéf zelených u nás v Klánoviciach na kraji Prahy. A vraví, že sa dohodli s Občianskou demokratickou stranou, takže by sa chcel porozprávať o tom, či si nechcem vziať na starosť tunajšie radničné noviny.

Jakmile se dnes člověk podívá na nějakou mediální stránku či obrazovku, vypoulí na něj své bludné apokalyptické oko úvaha o krizi: společenské, kulturní, ekonomické, imunitní či manželské. Někdy si říkám, noviny přece z principu senzacechtivosti přehánějí, nesmíme je brát vážně a také se nesmíme poddávat pocitu stárnoucího pračlověka, který už v době kamenné tvrdil, že za jeho mládí bylo všechno lepší a teď v neolitu se svět řítí do zkázy. Co tak asi říkali lidé na sklonku smrtelně ohroženého Říma, kdy to opravdu vypadalo jako konec světa?