Jsou to dva rozdílné světy, pro které platí úplně protikladná pravidla.

Bez ohledu na to, že to říká právě Andrej Babiš, jak je to s jeho názory na řešení migrační krize?

Pro člověka je odedávna přirozené žít ve skupině s jinými lidmi. Spolupracující skupina lidí dokáže více než jednotlivec zejména při získávání potravy, ochraně před přírodními živly i před nepřáteli.

Sedmý říjen letošního roku byl pro Polsko ve znamení růžence. Více než milion Poláků zamířil na státní hranice s růžencem v ruce, aby vytvořili živý řetěz kolem hranice, která měří 3511 kilometrů, a připojili se tak k dlouho avizované akci Růženec na hranicích.

Tomio Okamura pokračuje ve svém půvabném blouznění. V sobotním rozhovoru pro Právo řekl: „Nejsme extrémní v žádném případě. To by znamenalo, že je v ČR víc než půl miliónu extremistů..."

Téma by mohlo svádět k nejapným poznámkám, ale nedostatek žen zejména na čínském venkově je příznakem demografické krize způsobené politikou jednoho dítěte, zavedenou spolu s ekonomickými reformami v roce 1979.

Je pred pol siedmou ráno, rozvidnievať sa začne až o pár minút. Zatiaľ je všetko ukryté v tme, z ktorej vykukujú len tie najstrašidelnejšie veci. 

Straně, která měla donedávna image anarchistických ajťáků, toužících po tom, aby je stát co nejméně omezoval, dalo ve volbách hlas 546 393 lidí. Vynikne to obzvlášť ve srovnání s tradičně nejsilnějšími stranami na levici a pravici.

Před stalinistickou dominantou Varšavy pustil z reproduktorů skladbu „Miluji svobodu“, rozhodil kolem sebe letáky protestující proti vládě, polil se hořlavinou a s výkřikem „Protestuji!“ se zapálil. Piotr S. zemřel deset dní poté. Předtím léta trpěl depresemi.

Lid promluvil, píše a říká se po volbách. Někdy bych si po nich s tím lidem rád promluvil já (text vznikal ještě před sněmovními volbami). Ale vím, že to asi nepůjde.