Zdá sa, že máte zablokovanú reklamu

Fungujeme však vďaka príjmom z reklamy a predplatného. Podporte nás povolením reklamy alebo kúpou predplatného.

Ďakujeme, že pozeráte .pod lampou. Chceli by ste na ňu prispieť?

Aretha: odchod „matriarchy“

.ondřej Štindl .echo24 .svet

Je málo lidí, které stačí zmínit jen křestním jménem, aby bylo každému jasné, o koho jde. Mezi ně patřila americká soulová zpěvačka Aretha Franklinová, která včera zemřela. Bylo jí šestasedmdesát. Aretha.

Aretha: odchod „matriarchy“ Paul Sancya / AP Photo / SITA

prakticky všechny nekrology připomínají, že se jí říkalo „královna soulu“, a nebyl to, myslím, jenom pokus vyjádřit její pěvecké kvality. Bylo na ní cosi královského i v jiném slova smyslu, byla to královna – matka, matriarcha. A nejenom to, živoucí historie, nejenom ta hudební.

Lidé po celém světě znají především její písně z šedesátých a první poloviny sedmdesátých let. Aretha Franklinová ale nikdy nebyla nostalgickou připomínkou dávno minulých časů. V jejím podání ty staré songy zněly omračujícím způsobem, byly prodchnuté citem prožívaným právě teď, ne nějakou vzpomínkou na něj. A právě ta ohromující citovost jejího zpěvu, kterou byl její fenomenální hlas podložen a na níž by se dal ilustrovat rozdíl mezi velkolepostí a bombastičností, dokázala srážet lidi z koncertních sedaček i v pozdějším věku. Také byla z té velké generace soulových zpěvaček nejvíce ovlivněna gospelem, hudbou toho nejhlubšího, posvátného citu, nejvyšší tužby, tísně i naděje.

 

Celý článok si môžete prečítať, ak si kúpite Digital predplatné .týždňa. Ponúkame už aj možnosť kúpiť si spoločný prístup na .týždeň a Denník N.

predplatiť

Ak ste našli chybu, napíšte na web@tyzden.sk.
.diskusia
.neprehliadnite