wilibald Otto Erzen se podle studie s názvem „Poslední gestapák?“ stal nejdříve členem SS v roce 1932, kdy také vstoupil do NSDAP. Jeho jednotka se mimo jiné měla podílet na okupaci českého pohraničí a později i vnitrozemí v letech 1938 a 1939. V roce 1939 také po vypršení závazku u SS Erzen nastoupil do gestapa. O rok později požádal o sňatek s „Violou B“. Stojí za povšimnutí, že v oficiální žádosti o sňatek Wilibalda a Violy se vyskytuje doporučení od dalšího člena NSDAP Roberta Stanga, který o nich tvrdí, že co je zná se, „vždy ukazují, pokud jde o hájení německého stanoviska, jako fanatici“.
Erzen v gestapu nesložil kriminalistické zkoušky a tak sloužil jako úředník ve Zlíně a později v Brně. Do bojů se zapojil až před koncem války, kdy se jeho rota střetla v dubnu 1945 s Rudou armádou a utrpěla těžké ztráty. Erzen přežil, ale po válce byl vyšetřován československými i rakouskými úřady. Rozhodl se proto emigrovat. Američané, Britové i Francouzi jeho žádost o azyl, ve které zamlčel své členství v NSDAP, odmítli. Nakonec se však v roce 1950 dostal do Kanady, kde se dožil 101 let a zemřel roku 2014. Jeho manželka Viola takové štěstí neměla a zesnula již ve svých 48 letech roku 1963.
Seznam Zprávy v této souvislosti v německém Bundesarchivu zjistily, že žena označovaná jako „Viola B.“ se za svobodna měla jmenovat Viola Babišová. Podle jejich zjištění šlo o starší sestru Štefana Babiše, otce Andreje Babiše. Server připomněl, že premiér v minulosti skutečně prohlašoval, že jeho teta měla uprchnout do Kanady. Jako důvod však uváděl komunistickou perzekuci. Babiš v reakci pro server tvrdil, že s touto částí rodiny nikdy nebyl v kontaktu a jméno Wilibald nikdy neslyšel.
Kvůli zamlčení sestřiny emigrace byl v roce 1962 Štefan Babiš vyloučen z KSČ. Andrej Babiš touto historku rád dokládá údajnou perzekuci své rodiny ze strany režimu, přestože jeho otec od roku 1968 opět reprezentoval ČSSR a sám Andrej vstoupil do KSČ v roce 1980 a podle slovenského Ústavu pamäti národa byl dokonce veden jako agent StB pod krycím jménem Bureš.
Článok uverejňujeme v rámci spolupráce s denníkom Forum24.