.„Novaja gazeta byla zabita. Novaja gazeta končí svou existenci,“ oznámil ve videoprohlášení šéfredaktor Sergej Sokolov. „Ruské úřady a bezpečnostní služby donutily naši redakci zavřít.“ O konci Nové gazety informoval v pátek nezávislý server The Moscow Times.
Deník ve svém rozlučkovém prohlášení uvedl, že se mu téměř pět let války na Ukrajině dařilo pracovat v podmínkách přísné izolace a pod dohledem bezpečnostních složek. „A teď jsme se ocitli v zóně zabíjení,“ napsala redakce.
Novaja gazeta vznikla v roce 1993 s podporou bývalého sovětského prezidenta Michaila Gorbačova. Během své existence si vybudovala pověst listu, který se věnoval investigativní žurnalistice a odhaloval korupci ve státní správě, policejní násilí, volební podvody i porušování lidských práv v Čečensku. Zabýval se také ruskými vojenskými operacemi v zahraničí.
Za svou práci zaplatilo životem šest jejích novinářů. Mezi zavražděnými byla i známá investigativní reportérka Anna Politkovská, která se dlouhodobě věnovala především válce v Čečensku a zločinům ruských bezpečnostních složek.
Tištěné vydávání listu bylo pozastaveno krátce po zahájení ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Důvodem byly cenzurní zákony, které fakticky kriminalizovaly kritické informování o válce. Soudy později odebraly deníku licenci, takže mohl pokračovat pouze v internetové podobě.
Tlak úřadů se v posledních měsících dále stupňoval. V dubnu byl zatčen výkonný redaktor Oleg Roldugin, který čeká na soud kvůli obvinění z nezákonného shromažďování a využívání osobních údajů. Policie v rámci téhož vyšetřování nedávno prohledala byt šéfredaktora Sokolova a odvedla ho k výslechu.
V září navíc ruské ministerstvo spravedlnosti označilo Novaju gazetu za „zahraničního agenta“. Stejné označení dostala řada dalších nezávislých médií kritických vůči Kremlu. Nyní podle informací listu The Moscow Times hrozilo redakci ještě přísnější zařazení mezi „nežádoucí“ nebo „extremistické“ organizace.
Jeden ze zaměstnanců Nové gazety, který hovořil s The Moscow Times anonymně, uvedl, že další postup úřadů byl předvídatelný. „Jediným zbývajícím krokem na této cestě je likvidace samotných lidí, včetně trestních stíhání a zatýkání. Jednoho z nás už drží jako rukojmí – Olega Roldugina,“ řekl.
Bývalý šéfredaktor Dmitrij Muratov, který vedl deník do roku 2023, získal v roce 2021 Nobelovu cenu za mír za úsilí o ochranu svobody projevu. Ocenění získal v době, kdy se tlak Kremlu na nezávislá média výrazně stupňoval. Také Muratov byl později označen za „zahraničního agenta“.
Zánik listu znamená další úbytek prostoru pro nezávislou žurnalistiku v Rusku, kde úřady postupně vytlačily z veřejného prostoru většinu médií kritických vůči válce a politice Kremlu.
Článok uverejňujeme v rámci spolupráce s denníkom Forum24.