fink připomíná, že jedním z Putinových pozoruhodných úspěchů bylo „vyprat“ obraz ruského vůdce natolik, že se z něj v očích části světa stal státník. Přitom existují důvody chápat jeho režim zcela jinak. „Putin není státník. Nemluvte s ním. Neperte jeho reputaci. Neobchodujte s ním,“ popsal Fink stanovisko, které před více než deseti lety slyšel od Michaila Chodorkovského. Ten podle něj tehdy označil Putina přímo za teroristu.

„Kořeny Putinova režimu jsou terorismus a masové vraždění vlastních civilistů. Jsou to teroristé. Chovají se jako teroristé,“ říká Fink. Smyslem podle něj není především uskutečňování nějaké ucelené ideologie, ale kontrola zdrojů, peněz a moci. Putin je podle něj zároveň „terorista a zloděj“, a proto předpokládá, že stejně fungují i lidé kolem něj.

Smart upozorňuje, že právě tady podle něj Západ dlouhodobě chybuje. „Podle mě je zásadní problém Západu v tom, že Putina řadí do kategorie běžných světových vůdců,“ říká. Ruské vyprávění o strategických zájmech, geopolitice a velmocenském postavení podle něj jen zakrývá mnohem prostší podstatu. „Jsme mafie. Máme zájem o expanzi a o vydělávání dalších peněz,“ shrnul způsob, jakým by podle něj skutečnou logiku režimu bylo možné popsat bez ideologického nátěru.

Fink jde ještě dál a tvrdí, že problém se netýká pouze politiků. „Polovina světových analytiků je spolupachatelem tohoto naprostého předstírání a šarády, že je možné vyjednávat, že je Putin racionální a že je státník, nikoli terorista.“ Soudí, že část analytické komunity pomáhá vytvářet „psychologickou operaci“, která má očistit pověst režimu páchajícího genocidní násilí.

Fink v této souvislosti připomíná formulaci ukrajinského novináře Vitalije Portnikova, který Rusko označuje za „Hizballáh ve sněhu“. Podle Finka jde o režim, který je svou teroristickou povahou srovnatelný s organizacemi typu Islámského státu nebo al-Káidy. Zároveň tu vzniká širší spojenectví autoritářských režimů, do něhož patří Rusko, Írán a Severní Korea a které je podporováno Čínou.

Podle obou analytiků se to projevuje stále výrazněji i mimo Ukrajinu. Smart připomíná spolupráci Ruska s dalšími aktéry, které Západ označuje za teroristické organizace. Podle něj Rusko pomáhá Íránu s cílením na Američany a spolupracuje také s Hamásem a Húsíji. „Co ještě potřebujete za důkaz?“ ptá se.

Fink zároveň zdůrazňuje, že vnitřní nestabilita Putinova režimu může vést k ještě větší agresivitě navenek. V Rusku podle něj začínají v důsledku nedostatku peněz stále ostřeji soupeřit mocenské sítě, bezpečnostní složky, oligarchické struktury a další skupiny. Putinův systém dlouho fungoval díky tomu, že bylo dost peněz, aby se jednotlivé mocenské skupiny podělily o zdroje. Nyní se však tento mechanismus dostává pod tlak.

„Jakmile tyto autoritářské režimy zažívají nestabilitu, zvyšují sice represe uvnitř, ale jejich hlavním instinktem je ve skutečnosti promítat násilí navenek,“ popisuje chování autoritářů Fink. Právě proto nelze očekávat, že oslabení Ruska automaticky povede ke zmírnění jeho chování. Naopak může přijít další eskalace.

Jako příklad uvádí způsob, jakým Rusko vede válku proti Ukrajině. Cílem není pouze vojenská porážka ukrajinské armády, ale také snaha učinit Ukrajinu neobyvatelnou a v případě nemožnosti jejího úplného ovládnutí ji alespoň učinit neživotaschopnou jako stát. Ruské útoky na Kyjev a další města mají za cíl učinit život v nich nesnesitelným.

Fink upozorňuje také na rychlý vývoj ruských dronů. Popisuje, jak Rusko dokáže přebírat ukrajinská řešení, kopírovat je a rychle je vyrábět ve velkém. Výsledkem je mimořádně intenzivní technologický závod mezi Ruskem a Ukrajinou. Problém pro Evropu spočívá v tom, že její obranné systémy nejsou na podobný způsob vedení války připraveny.

„Tyto věci mohou být poslány do Evropy. Mohou být poslány proti naší infrastruktuře. A my proti nim skutečně nemáme obranu, zejména v objemech a vlnách, v nichž by mohly být nasazeny,“ varuje Fink. Podle něj se Rusko postupně přesouvá od zastrašování a sabotáží k přímějším kinetickým útokům. Zmiňuje útoky na sklady, muniční zařízení a továrny vyrábějící munici určenou pro Ukrajinu. Terčem se stále více stává evropský vojenskoprůmyslový komplex.

„Jsme ve válce s Ruskem. Rusko je ve válce s námi,“ prohlásil Fink. Podle něj bude ruská strategie během zimy dále eskalovat a s blížícím se koncem Putinova režimu může docházet k dramatickému nárůstu vnějšího terorismu.

Smart upozorňuje, že Západ jednotlivé incidenty stále příliš často posuzuje izolovaně. Dron nad evropským územím, sabotáž nebo incident na letišti se prezentují jako jednotlivé události, místo aby byly vnímány jako součást jednoho ruského válečného úsilí. „Snažíme se vyhnout slovu válka. Co si myslí, že to je? Chuligánství? Nějaká forma graffiti?“ ptá se Smart. Podle něj jde naopak o součást širšího úsilí, jehož cílem je ničit evropské země. „Začíná to malými věcmi, ale je to součást většího úsilí. Tohle je jen první krok.“

Fink proto volá po změně přístupu evropských států. Ruské sabotážní a hybridní operace nelze nadále posuzovat jen jako běžnou kriminalitu. Západ by měl přejít na „poloválečný“ či zvýšený bezpečnostní režim, posílit obranné systémy a změnit také právní postupy, aby bylo možné ruské operace účinněji odhalovat a postihovat.

Podle Finka navíc Západ stále nerozpoznává širší souvislosti. Ruskou válku proti Ukrajině, dění na Blízkém východě, útoky Húsíjů nebo spolupráci Ruska s Íránem a dalšími autoritářskými režimy vlády často posuzují odděleně. „Dokud tyto body nespojíme, neuvidíme vznikající vzorec útoku na samotné základy západního bohatství, moci a jednoty,“ říká analytik.

Smart nakonec také upozorňuje na to, že už není možné jednotlivé incidenty považovat za náhodné. „Nejde o jednotlivé izolované incidenty, jednorázové události nebo smůlu. Je to záměrný strategický plán, který se uskutečňuje a doslova přichází i k nám.“ Změna podle něj nastane teprve tehdy, pokud Západ přestane předstírat, že jde o běžný spor mezi státy, a začne ruské jednání chápat jako to, čím podle něj skutečně je – jako válku vedenou proti němu.

Článok uverejňujeme v rámci spolupráce s denníkom Forum24.