„Nevzpomínám si, že bych kdy viděl na Severní mořské cestě tolik tankerů najednou jako teď,“ řekl serveru The Barents Observer Norvald Kjerstad. Někdejší profesor námořních věd je již sice v důchodu, ale vývoj lodní dopravy v Arktidě prý pozorně sleduje. Konvoj, který se právě přesouvá napříč ruskou Arktidou, ho zaujal. „Situace je v několika ohledech poměrně neobvyklá,“ poznamenal expert.
Nejméně 15 plavidel 7. srpna nečekaně zamířilo severně od souostroví Severní země, přestože lodě plující po Severní mořské cestě běžně volí trasu přes Vilkického průliv. Taková objížďka je téměř o 1000 kilometrů delší. Lodě se dostaly severně od 81,5° severní šířky, tedy dál na sever než kterýkoli předchozí konvoj tankerů v Arktidě.
nejseverněji, co kdy byly
„Je neobvyklé, aby konvoje pluly severně od souostroví Severní země, ale důvodem je to, že Vilkického průliv je stále pokrytý ledem, který je podle mého odhadu dost silný a těžko průjezdný,“ vysvětlil Kjerstad. „Každý druhý rok se severně od souostroví objevoval poměrně úzký koridor bez ledu, nikdy to ale nevedlo k tak intenzivnímu provozu, jaký vidíme teď. Vybavuji si jenom menší nákladní lodě s výrazně zesíleným trupem pro plavbu v ledu, které tuto trasu využily,“ dodal s tím, že jde pravděpodobně o nejsevernější cestu, jakou kdy běžné ropné tankery absolvovaly.
U dvou tankerů se předpokládá, že nemají žádnou ledovou třídu, zatímco jeden má pouze nízkou ledovou klasifikaci. Přestože se rozloha mořského ledu v Arktidě během posledních desetiletí výrazně zmenšila, v oblasti ho stále velké množství zůstává. Ledové mapy z 8. srpna ukazují pás víceletého ledu v některých částech Východosibiřského moře.
Za rozvoj Severní mořské cesty odpovídá ruská státní společnost Rosatom. Ta rovněž vydává povolení k lodní dopravě, a nese tedy odpovědnost za bezpečnost plavidel v této oblasti. Podle Norvalda Kjerstada je přeprava plavidly, která nejsou určena pro pohyb v ledu, „mimořádně riskantní“.
„Přestože jsou vody severně od Severní země nyní bez ledu, ve Východosibiřském moři a v průlivu De Long uvnitř Wrangelova ostrova je stále poměrně velké množství ledu, kterým je třeba proplout. Plavbu po Severní mořské cestě v současnosti s plavidly, která nemají odpovídající ledovou třídu, je proto třeba považovat za mimořádně riskantní,“ uvedl expert.
V únoru deník FORUM 24 informoval o tom, že transport nákladů z Ruska komplikovala nebývale silná a rozsáhlá vrstva ledu v Baltském moři. Ruský export na jedné z klíčových tras se tak ocitl na pokraji zastavení. Ruský deník Kommersant pod titulkem Vývoz se propadl pod led napsal, že jedním z důvodů je nedostatek ledoborců, které by nákladním lodím prorážely cestu.
Hlavním důvodem, proč Rusko stále častěji využívá Severní mořskou cestu podél ruského arktického pobřeží je snaha dostat ropu a LNG rychleji do Asie a zároveň se vyhnout trasám, které jsou kvůli válce, sankcím a bezpečnostním rizikům čím dál problematičtější. V posledním balíčku protiruských sankcí, který v červenci přijala Evropská unie, jsou kromě samotných plavidel stínové flotily zahrnuty například také postihy pro přístavy či firmy, které by jim poskytovaly servis.
Článok uverejňujeme v rámci spolupráce s denníkom Forum24.