Zdá sa, že máte zablokovanú reklamu

Fungujeme však vďaka príjmom z reklamy a predplatného. Podporte nás povolením reklamy alebo kúpou predplatného.

Ďakujeme, že pozeráte .pod lampou. Chceli by ste na ňu prispieť?

Prvýkrát v Kyjeve a otočila. Zelenskyj si sadol s kritičkou Ukrajiny, reč prišla aj na kokaín a „nacistov“

.adam Opatrný .forum 24 .svet

Americká investigativní novinářka a krajně pravicová komentátorka Laura Loomerová dlouhodobě odmítala pomoc Ukrajině, zlehčovala ruskou invazi a přebírala kremelská tvrzení o nacistech. Po první návštěvě Kyjeva však přiznala, že naletěla ruské propagandě. Prezidenta Volodymyra Zelenského se v nezvykle otevřeném rozhovoru v Mariinském paláci ptala také na údajné užívání kokainu, vztah s Donaldem Trumpem či ochotu podepsat mírovou dohodu s Ruskem v Oválné pracovně.

Prvýkrát v Kyjeve a otočila. Zelenskyj si sadol s kritičkou Ukrajiny, reč prišla aj na kokaín a „nacistov“ SITA/Ukrainian Presidential Press Office via AP

„řekla jsem o Ukrajině i o vás několik opravdu strašných věcí. Otevřeně jsem se vám na sociálních sítích vysmívala,“ přiznala Laura Loomerová ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému během rozhovoru v Kyjevě.

Podporovatelka amerického prezidenta Donalda Trumpa, která má na sociálních sítích téměř dva miliony sledujících, patřila dlouhodobě mezi hlasité odpůrce americké pomoci Ukrajině. Napadenou zemi označovala za stát „plný obhájců nacismu“, kritizovala Zelenského a odmítala, aby Spojené státy posílaly Kyjevu finanční či hmotnou pomoc.

Během své první návštěvy Ukrajiny však začala veřejně obracet. Už cestou do Kyjeva podle svých slov viděla rozsah škod způsobených ruskými raketami a drony. V metropoli následně zažila letecký poplach.

Navštívila také Uspenský chrám v areálu Kyjevskopečerské lávry, který poškodil ruský útok. Z jeho interiéru následně obvinila ruského prezidenta Vladimira Putina z pokrytectví, když se Moskva prezentuje jako ochránce křesťanství. „Nemyslím si, že můžete tvrdit, že chráníte křesťanství, pokud se pokoušíte zaútočit dronem na Ježíše Krista,“ prohlásila podle zprávy agentury AP, kterou zveřejnil server NBC News.

V samotném rozhovoru se Loomerová rozhodla otevřít témata, která o Zelenském a Ukrajině dlouhodobě kolují v proruském a části amerického konzervativního informačního prostoru.

Prezidenta se například přímo zeptala, zda užíval kokain společně s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Narážela na video z květnové cesty evropských státníků vlakem do Kyjeva. Na sociálních sítích se tehdy rozšířilo tvrzení, že bílý předmět na stole před Macronem byl sáček s kokainem. Ve skutečnosti šlo o papírový kapesník.

Loomerová připomněla také rozhovor amerického komentátora Tuckera Carlsona s někdejší Zelenského spolupracovnicí, která ukrajinského prezidenta z užívání kokainu obvinila. Podle Loomerové se podobná tvrzení na sociálních sítích výrazně rozšířila.

„Šílení lidé,“ reagoval Zelenskyj. Následně řekl, že mezi novináři, komentátory a blogery existují inteligentní i méně inteligentní lidé. „Já sleduji chytré lidi a nikdy nesleduji ty, kteří chytří nejsou. Protože mi to nepomáhá,“ poznamenal prezident. Carlsonův rozhovor podle svých slov neviděl.

Loomerová poté přesunula pozornost k ruskému tvrzení, že je Ukrajina nacistickým státem. Přiznala, že této propagandě sama věřila a kvůli ní odmítala, aby americké peníze směřovaly na podporu ukrajinské obrany. „Konzumovala jsem velké množství ruské propagandy. Psala jsem články pro RT (Russia today), napsala jsem jich přibližně pět, a lituji toho,“ řekla s odkazem na ruskou státní televizi.

„Došla jsem k poznání, že mě ruská propaganda podvedla a že jsem uvěřila mnoha nepravdivým věcem o Ukrajině. Myslela jsem si, že je to země plná nacistů,“ pokračovala. Názor podle svých slov změnila po rozhovorech s představiteli ukrajinské policie, státní správy a židovské komunity. Připomněla, že i ji ruská média po cestě do Kyjeva označila za nacistickou kolaborantku.

Zelenskyj odpověděl, že Ukrajina přijala během jeho prezidentského období zákon proti antisemitismu. Připomněl rovněž, že ukrajinské území bylo během druhé světové války okupované nacistickým Německem a miliony jeho obyvatel zahynuly. Současně připustil, že Kyjev pravděpodobně nedostatečně vysvětluje zahraničnímu publiku vlastní historii a realitu současné země.

Rozhovor se následně stočil k dalšímu sporu, který poškodil Zelenského obraz mezi americkými republikány. Loomerová připomněla jeho návštěvu zbrojního závodu v Pensylvánii před prezidentskými volbami v roce 2024. Zelenskyj továrnu navštívil společně s demokratickými politiky včetně tehdejšího pensylvánského guvernéra Joshe Shapira. Republikáni cestu označovali za nepřípustné zapojení zahraničního státníka do kampaně demokratické kandidátky Kamaly Harrisové.

Zelenskyj odmítl, že by chtěl demokraty podpořit. Do továrny podle něj přijel kvůli kritickému nedostatku dělostřelecké munice ráže 155 milimetrů. Podobné výrobní závody navštěvoval také v Česku, Německu a Francii.

Loomerová se jej opakovaně ptala, zda návštěvy lituje, protože podle ní přispěla k odporu části Američanů vůči ukrajinskému prezidentovi. Zelenskyj odpověděl, že se osobně do voleb nezapojoval a že se během stejného období setkal také s Trumpem. Následně si dovolil poznámku, která konzervativní novinářku příliš nepotěšila.

„Kdybych věděl, že se skutečně mohu zapojit do voleb, možná by demokraté dosáhli o něco lepšího výsledku,“ žertoval. „To nechceme. Nechceme, aby demokraté vyhrávali,“ opravila prezidenta hned komentátorka. Loomerová poté postavila Zelenského před poněkud méně rafinovanou otázku, zda považuje za lepšího prezidenta Trumpa, nebo jeho předchůdce Joea Bidena.

Když se jej moderátorka snažila přimět k označení Trumpa za nejlepšího amerického prezidenta, ukrajinský prezident připomněl Abrahama Lincolna. Trumpa označil za silného lídra, ale dodal, že skutečné hodnocení státníků přináší až historie. „Někdy stavíme někomu pomníky a později pochopíme, že to nebyl velký člověk. Myslím, že není správné hodnotit lidi během jejich života,“ řekl.

Významná část rozhovoru se týkala rovněž možného ukončení války. Zelenskyj prohlásil, že Trump podle něj postupně pochopil, která strana mírové řešení skutečně odmítá. „Myslím, že mi prezident Trump začal důvěřovat,“ řekl. Trump podle něj pochopil, že Ukrajina chce válku zastavit a že tvrzení o neochotě Kyjeva jednat neodpovídají skutečnosti. Zelenskyj dodal, že okamžité příměří by bylo lepší než pokračovat dalších deset nebo dvacet let ve válce a přicházet o další obyvatele.

Na otázku, zda by byl ochotný podepsat mírovou dohodu s Ruskem přímo v Oválné pracovně, odpověděl jednoznačně: „Ano, jsem připravený. Vždy jsem prezidentu Trumpovi říkal, že jsem připravený přijet do Spojených států, do Oválné pracovny nebo do Mar-a-Lago,“ řekl.

Loomerová se ukrajinského prezidenta ptala také na chystaný americký návrh, který by spojil sankce proti Rusku a Íránu. Zelenskyj tento postup podpořil. Podle něj by mohl spojit členy Kongresu, z nichž část prosazuje především sankce proti Moskvě a jiní se soustředí na Teherán.

Teprve poté se rozhovor přesunul k původnímu jádru americké kritiky Ukrajiny: proč mají Spojené státy posílat do zahraničí peníze v době, kdy samy čelí vysokému zadlužení, rostoucím životním nákladům a dalším domácím problémům. Podle Loomerové se americký státní dluh blíží 40 bilionům dolarů a mnoho obyvatel má problémy zaplatit pohonné hmoty nebo potraviny. Zelenského požádala, aby vysvětlil, jak lze podporu Ukrajiny skloubit s Trumpovým heslem America First.

Ukrajinský prezident nejprve odpověděl osobně. Ukrajinci podle něj nebojují kvůli velkým historickým gestům nebo touze po hrdinství, ale proto, že chtějí přežít a zůstat ve vlastních domovech.

Američanům doporučil, aby Ukrajinu navštívili a alespoň jeden nebo dva dny zažili život v zemi, kde se vedle zničených budov pohybují děti a pokračuje běžný život.

Geopolitickou odpověď Zelenskyj založil na tvrzení, že cílem Vladimira Putina je obnovení ruského impéria v rozsahu někdejšího Sovětského svazu. Ukrajina podle něj vytvořila bariéru, která Moskvě brání ovládnout bývalé sovětské republiky a rozšířit ruský vliv dál do Evropy.

Pokud by se Rusku podařilo sovětské impérium obnovit a současně by spolupracovalo s Čínou, vznikl by podle Zelenského blok s větší armádou a potenciálem přímo ohrožovat americké zájmy. Peníze vynaložené na podporu Ukrajiny proto označil za investici do vlastní bezpečnosti Spojených států.

Jako nejkonkrétnější prospěch pro Ameriku představil Zelenskyj ukrajinské zkušenosti s moderním vedením války. Kyjev chce podle něj s Washingtonem uzavřít dosud největší dohodu o dronech. Ukrajina už americké straně poskytla zkušenosti s námořními, vzdušnými, útočnými i dálkovými bezpilotními prostředky. Američtí vojáci a důstojníci podle Zelenského přiznávali, že bez ukrajinských poznatků by získání srovnatelných zkušeností mohlo Spojeným státům trvat deset až dvacet let.

Loomerová souhlasila, že právě dronová spolupráce může být nejsilnějším argumentem pro konzervativní americké publikum. Ukrajinskou prezidentskou kancelář však kritizovala za to, že nedokáže dostatečně vysvětlit, jak může pomoc Kyjevu prospívat americké národní bezpečnosti a zapadat do doktríny America First.

Kancelář ukrajinského prezidenta na síti X prezidentu Trumpovy poděkovala za pozornost k Ukrajině a veškerou americkou podporu.

Článok uverejňujeme v rámci spolupráce s denníkom Forum24.

Ak ste našli chybu, napíšte na web@tyzden.sk.
.diskusia | Zobraziť
.posledné
.neprehliadnite