od časů Voltaira až k nejsoučasnějším komentátorům a novinářům sahá linie ukazující Rusko, jakožto zastánce tradičních hodnot, mocného státu a vojenské neporazitelnosti, píše magazín The Foreign Policy. Tváří v tvář realitě ale nejen během posledních let tyto představy opakovaně tvrdě narážejí na realitu.

Za příklad může posloužit americký občan Leo Hare. Ten se na konci roku 2023 do Ruska přestěhoval z Texasu. Učinil to v naději, že tam nalezne tradiční křesťanskou komunitu a že tam jeho rodinu čeká lepší budoucnost. Leo byl šokován, když ho podvodníci v Rusku připravili o 66 tisíc dolarů (1,4 milionu korun, pozn. red.) a skončil bez střechy nad hlavou. Nyní je prý plný lítosti. „Věřil jsem propagandě,“ postěžoval si.

Komentátor Christian Caryl, bývalý šéf moskevské pobočky magazínu Newsweek a autor zmíněné stati kritizuje ochotu, s níž některá současná západní média reprodukují ruské mýty. Jako příklad uvedl nedávné číslo britského listu The Economist, který věnoval velký prostor sankcionovanému ruskému miliardáři Andreji Melničenkovi a zprostředkoval jeho názory na nutnost zachování celistvosti Ruska po skončení války. Podle kritiků vylíčení ruského oligarchy pomáhalo legitimizovat jeho obraz Ruska na Západě, a to bez ohledu na probíhající brutální válečnou agresi, kterou Rusové vedou proti sousední Ukrajině a bez ohledu na totalitní charakter vnitropolitického uspořádání země.

Není to přitom zdaleka poprvé, co renomovaná západní média bez dostatečného odstupu či kontextu tlumočila ruské narativy. Deník FORUM 24 například dříve upozornil na případ, kdy v únoru 2024 vyrazil do okupovaného Mariupolu v Doněcké oblasti štáb německé televize ZDF, aby tam dokumentoval, jak se život ve městě pod ruskou nadvládou vrací k normálu, ba dokonce vzkvétá.

Analýza o rozpadu proruských mýtů zaujala také nezávislý běloruský tisk. Tamní deník „Charta 97“ ve svém článku citoval moment, kdy západní analytici očekávali na začátku velké války s Ruskem rychlý pád Kyjeva a ukrajinský odpor považovali za předem odsouzený k nezdaru.

Teprve v průběhu války však jasně vyšlo najevo, že ruská armáda čelí vážným systémovým problémů, které silně omezily její efektivitu. Autoři jmenovali korupci, chybné kalkulace velení a také technologickou zaostalost Rusů. Právě úspěšný dlouholetý ukrajinský odpor se následně stal hlavním faktorem, který donutil svět přehodnotit dlouhodobě udržovaný mýtus o ruské neporazitelnosti.

Článok uverejňujeme v rámci spolupráce s denníkom Forum24.