zpoždění dodávek amerických zbraní kvůli válce s Íránem podle bývalého generálního tajemníka NATO Andersa Fogha Rasmussena jen potvrzuje, že Evropa se musí v obraně a zbrojních zakázkách začít spoléhat primárně sama na sebe. Podle něj je závislost na Spojených státech v otázce obrany pro Evropu strategické riziko.
Evropské státy se podle Rasmussena ocitají v situaci, kdy americké kapacity přestávají být spolehlivé. Konflikt na Blízkém východě navíc podle dostupných informací vede k tomu, že Washington přesměrovává část zbrojních dodávek původně určených pro Ukrajinu jinam.
Na tuto změnu podle něj musí Evropa reagovat nejen posílením obranných kapacit, ale i změnou přístupu k samotným zbrojním zakázkám. „Neměli bychom být naivní. V některých případech bych doporučil dát přednost evropským zbraním a munici,“ uvedl Rasmussen. Krátkodobě je podle něj nutné nakupovat tam, kde je technika okamžitě dostupná, dlouhodobě ale musí evropské státy systematicky omezovat závislost na zahraničních dodavatelích.
„Musíme si v Evropě přiznat, že se musíme postavit na vlastní nohy,“ uvedl Rasmussen. Současnou situaci označil za největší výzvu v historii NATO.
„Největší zlom podle něj nastal během Grónské krize, když Trump otevřeně mluvil o možnosti ,zabrat‘ Grónsko, autonomní území Dánského království.“
Na nutnost rychlého posílení evropské obranné základny podle Euronews upozorňuje i současné vedení aliance. Generální tajemník Mark Rutte i vrchní velitel aliančních sil Alexus Grynkewich měli v nedávném jednání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou zdůraznit, že Evropa musí výrazně zrychlit rozvoj vlastního obranného průmyslu.
Napětí mezi Evropou a Washingtonem podle Rasmussena dále prohlubují konkrétní politické kroky administrativy Donalda Trumpa. Bývalý šéf NATO označil současný vývoj vztahů za „bolestivý“ a připomněl, že Spojené státy dlouhodobě vnímal jako přirozeného lídra svobodného světa.
Největší zlom podle něj nastal během Grónské krize, když Trump otevřeně mluvil o možnosti „zabrat“ Grónsko, autonomní území Dánského království. „Znamenalo by to konec NATO,“ uvedl Rasmussen.
Vztahy se dále zhoršily poté, co evropské státy odmítly podpořit americkou a izraelskou operaci proti Íránu a zabezpečení Hormuzského průlivu. Klíčoví evropští lídři argumentovali, že NATO je obranná aliance a není povinna účastnit se útočných operací. Podle Rasmussena to ale zároveň poskytlo Bílému domu prostor k narativu o nedostatečné solidaritě spojenců.
Právě v této situaci by podle něj měla Evropa změnit taktiku. „Měli bychom s prezidentem Trumpem mluvit tak, jak mluví on s námi,“ uvedl. Současnou krizi považuje za příležitost přenastavit vztahy mezi Evropou a Spojenými státy, například výměnou za bezpečnostní garance pro Ukrajinu či stabilnější obchodní podmínky.
„Měli bychom napravit chyby z minulosti a pokusit se z této situace vytěžit maximum pro Evropu,“ dodal Rasmussen.
Článok publikujeme v rámci spolupráce s denníkom Forum24.