„nejnebezpečnější nepřítel Vladimira Putina je s ním už v jedné místnosti. Zatímco svět sleduje, co se děje na frontových liniích, Putin by se měl nejvíce obávat hlubšího rozkladu, který se odehrává za oponou. Personalistické diktatury, jako je ta jeho, málokdy padnou proto, že by dav náhle přemohl palácovou stráž. Spíše se zhroutí, když se vnitřní kruh rozhodne, že vládce stojí příliš mnoho. Veřejný hněv lze snadno potlačit. Lze jej rozptýlit silou. Ale pochybnosti elity se šíří tiše a dopadají mnohem tvrději,“ říká Smart ve svém komentáři na YouTube.
Kreml po desetiletí fungoval na dohodě, že loajalita elitám zajistí ochranu, bohatství a přežití, přičemž Putin poskytoval pocit bezpečí a disciplínu na bojovém poli. Dnes však už Putin není schopen garantovat elitám bezpečnost ani budoucnost, což odráží ztrátu ruského vlivu nejen v Sýrii, Venezuele a na Ukrajině, ale i v zemích jako Maďarsko. Rusko ztratilo kontrolu nad Evropou, kterou si myslelo, že díky Maďarsku má. Takový vývoj směřuje k vážnému obratu, kdy se elity začínají obracet proti samotnému Putinovi, což celý systém jeho moci ohrožuje.
Analytik odkazuje na analýzu zveřejněnou v estonském deníku Postimees, podle níž jsou ruské elity s Putinem nespokojené a válka je stojí obrovské peníze. Putin si oligarchy svolal, aby přispěli na její pokračování. Skupina miliardářů s kombinovaným majetkem v řádu stovek miliard dolarů přislíbila dohromady přibližně 1,3 miliardy. To je podle Smarta „téměř nic“ vzhledem k tomu, že ruský rozpočtový deficit letos přesahuje 45 miliard dolarů.
Odtajněné americké hodnocení přitom uvádí, že 23 předních ruských miliardářů ztratilo v důsledku Putinovy invaze na Ukrajinu přibližně 67 miliard dolarů, tedy asi 20 procent jejich společného majetku. „Když elitám takto škodíte, proč vás vlastně potřebují?“ ptá se Smart.
Konkrétním projevem Putinových obav je podle Smarta opevnění jeho rezidence ve Valdaji. Kolem areálu bylo rozmístěno přibližně 27 protiletadlových systémů, sedm z nich přibylo jen v průběhu března. Pro srovnání: Moskva s 20 miliony obyvatel jich má k dispozici přibližně 68. „To ukazuje, jak je zoufale odhodlán sám sebe chránit,“ konstatuje Smart.
Souhlas s Putinovou činností klesl na přibližně 67 procent, přičemž důvěra v jeho vládu jako celek spadla na 29,5 procenta. To je meziročně o deset procentních bodů méně. Smart zdůrazňuje, že v zemi, kde lidé vědí, že mohou být za kritiku vládce stíháni, jde o mimořádně výrazný pokles.
Ruská armáda nabírá přibližně 800 nových smluvních vojáků denně, přičemž pro udržení aktuálních bojových kapacit potřebuje více než tisíc. Nábor dosahuje pouze 71 procent plánovaných hodnot. Ruský cíl pro rok 2026 byl 409 tisíc nových vojáků, realistická prognóza je přitom nejvýše 292 tisíc. Navzdory tomu, že 35 ruských regionů zvýšilo náborové prémie o 300 až 550 procent, zájem o vstup do armády dostatečně nestoupá.
Smart cituje i vyjádření ruského ministra obrany Andreje Bělousova, který údajně připustil, že Rusko se nachází v tíživé situaci, postrádá dostatek vojáků a Ukrajina má navrch.
Smart zařazuje do širšího kontextu i výsledky maďarských parlamentních voleb. Porážku Viktora Orbána, který roky blokoval podporu Kyjevu a sloužil ruským zájmům v Evropě, označuje za součást systémového oslabování Putinova vlivu. Podle Smarta prchají Orbánovi spojenci ze země a očekávají vyšetřování financování jeho kampaní.
„Někteří by teď mohli říci: a co Slovensko? Slovensko nebude tím, kdo se postaví Evropanům a zablokuje peníze směřující na Ukrajinu. Prostě si nemohou dovolit projít si opatřeními, která zažili Maďaři. Kvůli rozhodnutím Orbánova vedení jim byly zablokovány miliardy dolarů směřující do jejich země. To je něco, s čím si slovenské vedení nechce zahrávat.“
Samostatnou kapitolou jsou nepokoje v ruském Dálném východě. Čínští dělníci v tamních továrnách protestují kvůli nevyplaceným mzdám. Putin ostentativně mlčí, protože si nemůže dovolit ztratit podporu Pekingu. To Smart interpretuje jako další projev paralýzy. Vůdce se nevěnuje řízení státu, ale zajímá se výhradně o vlastní přežití, zatímco se problémy hromadí.
„A za to vše je zodpovědná jedna osoba. A tou osobou je Vladimir Putin. Proto je dnes Putinův režim ve velmi nebezpečné situaci. Putin rád působí silně, jako by byl v pohodě, klidný a vyrovnaný. Dnes však vidíme, že osobní riziko činí loajalitu podmíněnější. Tlakové body se nacházejí uvnitř zničeného kruhu a insideři by mohli dojít k závěru, že Putin jejich bohatství spíše ohrožuje, než že by ho chránil.“
Jakmile se taková kalkulace rozšíří a více příslušníků elit pochopí, že jim Putin neposkytuje ochranu, ale představuje spíše riziko, budou mít pocit, že ho potřebují.
Článok uverejňujeme v rámci spolupráce s denníkom Forum24.