daniel Stenling, zástupce šéfa operací Švédské pobřežní stráže, uvedl, že na strategických místech v Baltském moři lze spatřit více ruského námořnictva. Také je patrná přítomnost ozbrojenců a osob ve vojenských uniformách na palubách plavidel stínové flotily. „Svědčí to o tom, jak moc je pro Rusko důležitá,“ konstatoval Stenling.

Po ukrajinských dronových útocích na tankery v Černém moři stoupl ke konci loňského roku export ropy z baltských přístavů o dvacet procent. „Baltské moře je momentálně bezpečnější vývozní cestou. Je dále od Ukrajiny,“ řekl Henrik Wachtmeister, výzkumník v oblasti globálních energetických systémů na Švédském institutu mezinárodních vztahů a na Uppsalské univerzitě.

Jenže to s sebou podle viceadmirálky Ewy Skoog Haslumové, šéfky švédského velení společných operací, přináší riziko nejen – třeba i náhodných – vojenských střetů, ale i ekologické katastrofy. Plavidla stínové flotily jsou často v havarijním stavu a některým schází i řádné pojištění.

Viceadmirálka popsala Rusko jako zoufalou zemi, která potřebuje příjmy z ropy a plynu k financování války proti Ukrajině. „Rusko často vykreslujeme jako velkého medvěda. Máme zde zoufalé Rusko. Nedaří se jim prodávat ropu a plyn v množství, které by chtěli, a už vůbec ne za ceny, které by chtěli. To je teď jejich největší zdroj příjmů. To je neuvěřitelné zoufalství.“

Ruské příjmy z vývozu ropy, plynu a uhlí se v průběhu roku snížily a v listopadu činily v průměru 489 milionů eur denně. To je jen polovina oproti začátku invaze na Ukrajinu. Nedávno švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergardová kritizovala Evropu, že na Rusko vyvíjí příliš malý ekonomický tlak. „Toto je ruská válka a Rusko za ni zaplatí,“ prohlásila. 

„Putinovi chci říct jenom toto: Vidíme, že se vaše ekonomika zhoršuje. Vidíme, že situace není vůbec tak dobrá, ani ekonomicky, ani na bojišti, jak předstíráte. Postaráme se o to, abychom vám to ještě osladili, a aby se situace Ukrajiny zlepšila,“ uvedla šéfka švédské diplomacie.

Deník FORUM 24 již informoval, že válečné pokladně Kremlu by mohli zdrcující ránu zasadit sami Ukrajinci, pokud by na tankery stínové flotily začali útočit v Baltském moři, kde se jich najednou pohybuje až třicet – v jednom či druhém směru. Jenže taková akce by okolní země vystavila příliš vysokému riziku.

Pokud by bezprostředně po zásahu nedošlo přímo k ekologické katastrofě, poškozené plavidlo by se mohlo stát neovladatelným. „Jeho záchrana, což by byl úkol pro nejbližší pobřežní stráž, by mohla být velmi obtížná a riskantní mise,“ upozornil Wachtmeister.

 Článok uverejňujeme v rámci spolupráce s denníkom Forum24.