„přijde chvíle, kdy budeme muset použít razantnější opatření, včetně případného sestřelení ruského letadla nebo dronu,“ řekl Petr Pavel, podle kterého by Rusko nedovolilo opětovné narušování svého vzdušného prostoru. „A my musíme udělat totéž,“ dodal prezident, jenž podle svých slov jako bývalý předseda vojenského výboru NATO rozumí tomu, kde jsou mezery a jak se je Moskva snaží využít.
„Tato porušení jsou úmyslná, dobře naplánovaná a sledují několik cílů. Jedním z nich je ukázat, že s tím nic neuděláme. Druhým je otestovat naši protivzdušnou obranu. Ale jde také o zkoušku naší vůle jednat sebevědomě,“ okomentoval prezident stále častější ruské provokace proti západním zemím.
Současnou situaci v Evropě přirovnal k roku 1938, kdy evropské země dovolily Hitlerovi, aby si ukousnul kus Československa, ve snaze zabránit rozsáhlejší agresi. „Pokud dovolíme Rusku, aby z tohoto konfliktu vyšlo vítězně, prohrajeme všichni,“ zdůraznil Petr Pavel.
Při porovnání s rokem 1938 poznamenal český prezident, že tentokráte se Západ neprovinil zradou Ukrajinců, ale opětovným nedostatkem kolektivní odvahy postavit se za své vlastní hodnoty. „To, co teď děláme, bych nenazval zradou Ukrajiny. Nazval bych to neochotou. Neochotou bránit principy, o kterých všichni tvrdíme, že je bráníme,“ poukázal český prezident na současný stav.
Podle hlavy českého státu je nutno udělat všechno pro to, aby Ukrajina neprohrála. „Prostě nemůžeme dovolit, aby Ukrajina tento konflikt prohrála. Hrozba násilí, narušení vzdušného prostoru, žhářství a dalších hybridních útoků se bude jen stupňovat,“ poznamenal Petr Pavel.
„Evropa musí přemýšlet, jak vést válku sama, pokud bude potřeba. Když USA budou zaměstnány jinde, třeba v Asii, nemusejí mít dostatek zdrojů, aby podpořily Evropu klíčovými schopnostmi, jako je zpravodajství, komunikace, transport, logistika… pak to musíme zvládnout sami,“ konstatoval český prezident, podle kterého by největší státy, jako je třeba Německo, měly tvořit páteř nové generace evropské armády, a menší státy by přispívaly specializovanými jednotkami a vybavením, které dokáže nahradit některé americké kapacity v Evropě.
Zároveň ale také řekl, že Evropa bude nakonec potřebovat bezpečnostní dohodu s Moskvou, ale pouze za jasných podmínek a až po uzavření mírové dohody. „Pokud budeme uvažovat o jakýchkoli budoucích vztazích s Ruskem, mohou začít až po uzavření mírové dohody a v procesu, který povede k nové bezpečnostní dohodě v Evropě,“ řekl Pavel.
Toto urovnání vztahů by mohlo připomínat dohodu z Helsinek z roku 1975, která formálně uznala hranice a regulovala vztahy mezi Západem a východním blokem. Moderní verzí takové dohody by mohla být celoevropská smlouva, ve které by ale Rusko uznalo územní svrchovanost všech signatářů a přijalo by rovněž omezení, která by ovšem musela být jasně vymahatelná.
Článok uverejňujeme v rámci spolupráce s denníkom Forum24.