anexe Krymu. V březnu 2014 Putin odmítal, že by ruští vojáci byli v době anexe Krymu na poloostrově přítomni a označoval je za „místní jednotky sebeobrany“. (V médiích se jim pak říkalo „zelení mužíčci“, protože měli uniformy bez jakéhokoli dalšího označení) Přibližně o rok později Putin v dokumentárním filmu připustil, že operaci řídil osobně a připojení Krymu k Rusku nařídil.
„Zvláštní vojenská operace“ kontra invaze. Putin prohlašoval, že vojenská invaze na Ukrajinu je „zvláštní vojenská operace“ (za označení „válka“ mohl být běžný občan popotahován úřady) a měla být omezená na region Donbasu. Stále zdůrazňoval, že má mírový charakter. Ruské ozbrojené síly však útočily ve skutečnosti v Kyjevě, Charkově, Oděse a dalších částech Ukrajiny – daleko za hranicemi Donbasu.
Falešné tvrzení o obraně podle Charty OSN. Putin tvrdil, že Rusko bylo nuceno zasáhnout na základě žádosti Doněcké a Luhanské lidové republiky a že to bylo v souladu s článkem 51 Charty OSN o sebeobraně. Žádné útoky Ukrajiny na Rusko nebyly ovšem doložené a OSN ani nezávislé zpravodajství nepotvrdily, že by ruská vojenská kampaň byla obranná. Experti označují jeho tvrzení za falešná.
„Genocida“ v Donbasu. Putin argumentoval, že v Donbasu dochází ke „genocidě“ proti ruskojazyčnému obyvatelstvu, a tím zdůvodňoval invazi. Mezinárodní pozorovatelské mise (například OSCE, OHCHR) nenašly žádné důkazy o genocidě – docházelo k civilním obětem, ale ty byly důsledkem bojů, nikoli systematického vyhlazování.
„Jednotný národ.“ Podle kremelského vůdce Rusové, Ukrajinci a Bělorusové jsou jeden národ, Ukrajina je umělým státem a historicky neexistuje. Tyto výroky historici považují za ideologické, ignorující skutečnost samostatné národní identity a vznik ukrajinského státu. Například tvrzení, že ukrajinský národ je moderním výtvorem, je označeno za zcela nepodložené.
Lži ohledně sestřelení letu MH17 (2014). Vladimir Putin popíral jakýkoli ruský podíl na sestřelení letu Malaysia Airlines MH17 nad Ukrajinou. Vyšetřovací tým podporovaný OSN určil, že za incidentem stál ruský 53. protiraketový oddíl z Kursku. Po sestřelu letu MH17 začala ruská propaganda okamžitě šířit četné a vzájemně si odporující verze události. Byly to údajně ukrajinské stíhačky, které letadlo sestřelily. Jiné zprávy tvrdily, že na palubě byla bomba, nebo že letadlo bylo sestřeleno záměrně v rámci atentátu na Putina.
Magnitského smrt. Sergej Magnitskij byl ruský daňový poradce a právník, který odhalil rozsáhlý daňový podvod, v němž byli zapojeni vysocí úředníci ruské vlády. Šlo o zneužití státních prostředků v hodnotě přibližně 230 milionů dolarů. Byl zatčen na základě smyšlených obvinění z daňových úniků. Strávil téměř rok v předběžném zadržení, trpěl bolestmi a byla mu odmítnuta lékařská péče, což vedlo k jeho úmrtí ve vězení v roce 2009 ve věku 37 let. Putin tvrdil, že právník Sergej Magnitskij „nebyl mučen, zemřel na srdeční mrtvici“. Řada nezávislých vyšetřování označila jeho smrt za důsledek vězeňského mučení.
Rusko mělo plán na válku s Gruzií. Vladimir Putin v roce 2012 prohlásil, že válka s Gruzií v roce 2008 byla dlouhodobě připravena vojenským generálním štábem a že on osobně vše koordinoval. Gruzie i analytici poukázali, že toto tvrzení odporuje verzi, že Rusko reagovalo až na „gruzínský útok“ – což sám Putin později opakoval.
Dohoda o nerozšiřování NATO. Putin trvá na tom, že Západ slíbil, že se NATO nebude rozšiřovat směrem na východ, a tvrdí, že bylo dohodnuto, že Ukrajina nebude členem. Poslední hlava SSSR Michail Gorbačov a také další západní představitelé ale potvrdili, že žádný takový slib nikdy nevznikl. V roce 2005 Putin dokonce řekl, že NATO není nepřátelská organizace.
Případ wagnerovců. V letech před rokem 2023 Putin a další ruští představitelé opakovaně tvrdili, že Skupina Wagner je nezávislá soukromá vojenská společnost, která nemá žádné vazby na stát. V čase se tato prohlášení pak pozoruhodně měnila. V červnu 2019 Putin prohlásil, že Skupina Wagner „není součástí ruského státu, a nedostává financování od ruského státu“. V lednu 2020 dodal, že pokud se tam nacházejí ruští občané, „nejsou představiteli ruského státu ani nebyli státem financovaní“. V únoru 2022 pak znovu zdůraznil, že „ruský stát s přítomností Wagnera v Mali nemá nic společného“.
V červnu 2023, po pokusu o převrat vedený Jevgenijem Prigožinem, nastal najednou obrat a Putin ve svém projevu uvedl: „Veškeré financování Skupiny Wagner pocházelo od státu, z ministerstva obrany i z rozpočtu.“ Mezi květnem 2022 a květnem 2023 stát vydal na wagnerovce 86,262 miliard rublů (zhruba jednu miliardu dolarů) na platy, příplatky a pojištění. Navíc firma Concord, vlastněná Prigožinem, vydělala dalších 80 miliard rublů prostřednictvím státních zakázek na stravování v armádě.
Po tomto přiznání se mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov pokusil situaci zase obrátit. Trval na tom, že Skupina Wagner má „nezávislé podnikání v Africe“, se kterým „stát nemá nic společného“.
Ruská propaganda funguje tak, že jí nezáleží na průhlednosti lží. Klíčovým cílem není přesvědčit někoho o jediné „pravdě“, ale zahlcovat informační prostor tolika verzemi reality, až se publikum přestane orientovat. Tento přístup, často označovaný jako fire hose of falsehood, spočívá ve vytváření paralelních vyprávění, která se navzájem i popírají. Výsledkem je, že lidé si nejsou jisti, čemu věřit, a rezignují na hledání faktů.
V takovém chaosu pak propaganda může podsouvat rámec, že „pravda je relativní“, že „nikdo nemá čisté ruce“ nebo že „nikdy se nedozvíme, co se skutečně stalo“. To je účinná taktika, která oslabuje důvěru v demokratické instituce a zajišťuje Kremlu informační převahu i bez nutnosti přinášet soudržné a ověřitelné verze událostí.
Seznam lží proudících z Moskvy by mohl být mnohem delší, třeba bychom mohli zmínit tvrzení, že u ukrajinských hranic na přelomu let 2021 a 2022 jen probíhá cvičení, nebo že proslulá dvojice Čepiga a Miškin jsou pouze turisté milující památky. Když už byl někdo ale chycen při lži desetkrát, bylo by to snad skoro zbytečné.
Článok uverejňujeme v rámci spolupráce s portálom Forum24. Ďakujeme.