můj zesnulý kamarád, bývalý pařížský zpravodaj Svobodné Evropy Jiří Slavíček, nám jako mladým novinářům počátkem devadesátých let vysvětloval, jak funguje právní stát. „Když francouzský prezident špatně zaparkuje, přijde četník a dá mu pokutu. V demokracii platí pro každého stejná pravidla. A teď si představ, že by v Praze někdo pokutoval Václava Havla. 

Dovedeš si to představit?“ Ptal se sugestivně. Představit jsem si to neuměl, ale stejně tak mi dělala problémy představa Mitterranda za volantem Citroënu, Peugeotu či Renaultu. Snad to bylo jen tím, že Jirka měl nade mnou značný náskok ve vypitých sklenkách burgundského.