hodnocení války vždy závisí na úhlu pohledu, jenž zase ovlivňuje to, jak definujete cíl mise. Pokud však neměly být obě americké vojenské intervence jen úzce vymezenou snahou eliminovat teroristy, byl Irák o poznání důležitější a válka tam měla strategický charakter. V mnoha ohledech, na které tu není prostor, byl Irák klíčem k regionu. Toho si byl vědom George W. Bush, nesouhlasil s tím však jeho nástupce Barack Obama, který hledal co nejrychlejší cestu ven. Když se mu to povedlo, nástup Islámského státu ho přinutil vojska do Iráku vrátit. 

Afghánistán je pro Spojené státy a Západ o řád méně důležitý. V Afghánistánu šlo o to, aby přestal být základnou pro al-Káidu a aby nepřispěl k destabilizaci sousední jaderné mocnosti, Pákistánu. Bin Ládin je mrtev a jeho teroristická síť, byť její odnože ještě existují na několika místech na Středním východě a v Africe, je zdecimovaná. 

„Pokus postavit Afghánistán na vlastní nohy a vybudovat tam stát selhal.“

Od září 2001 nebyly Spojené státy terčem útoku, což je potřeba vidět jako jeden z výrazných úspěchů jejich politiky. Americká politika vůči Pákistánu byla v podstatě jakýmsi rukojmím afghánské mise. Poté, co Vladimir Putin vyvinul tlak na středoasijské země, aby se Spojenými státy nespolupracovaly, byl Pákistán posledním koridorem, přes který Američané zásobovali svoje jednotky v Afghánistánu. Washington teď bude moci mnohem volněji vytvářet na Islámabád tlak ohledně podpory teroristů a fundamentalistů ze strany části pákistánských výzvědných služeb.