Zdá sa, že máte zablokovanú reklamu

Fungujeme však vďaka príjmom z reklamy a predplatného. Podporte nás povolením reklamy alebo kúpou predplatného.

Ďakujeme, že pozeráte .pod lampou. Chceli by ste na ňu prispieť?

Amerika Tomáša Klvaňu: Kontroverzný odchod z Afganistanu

.tomáš Klvaňa .stĺpčeky .amerika Tomáša Klvaňu

Prezident Joe Biden se minulý týden poněkud rozčilil, když před kritiky obhajoval své rozhodnutí o stažení amerických vojsk z Afghánistánu. Kdo má v této složité situaci pravdu?

Tomáš Klvaňa

do září, tedy dvacátého výročí teroristických útoků na New York a Washington, se z Afghánistánu stáhnou všichni spojenci včetně Slováků. Toto rozhodnutí udělal především Biden, jenž pro stažení z Afghánistánu argumentoval už jako viceprezident před deseti lety, po dopadení a zabití Usámy bin Ládina v Pákistánu. Tehdy však prohrál v diskuzi se svým šéfem Barackem Obamou a jeho poradci.

Kritici stažení dodnes poukazují na zoufalou situaci, kdy fundamentalistický Tálibán získává vojenskou kontrolu nad zvětšující se částí země. Neokonzervativní intelektuálové jako William Kristol poukazují na to, že k jisté stabilizaci situace by stačilo ponechat v Afghánistánu několik málo tisíc vojáků bez určení termínu jejich stažení a mít je tam dlouhodobě, podobně jako třeba v Jižní Koreji. Na obzoru je černý scénář podobný tomu, jaký nastal po stažení Američanů z Vietnamu v polovině sedmdesátých let – divoký úprk amerických diplomatů ze střechy ambasády k vrtulníkům a uvržení Vietnamu do komunistické diktatury, ze které se úplně nedostal dodnes.

 

Celý článok si môžete prečítať, ak si kúpite Digital predplatné .týždňa. Ponúkame už aj možnosť kúpiť si spoločný prístup na .týždeň a Denník N.

predplatiť

Ak ste našli chybu, napíšte na web@tyzden.sk.
.diskusia
.posledné
.neprehliadnite