round-up pohraničníci velkoryse používali z důvodu průchodnosti pohraničních stezek; dodnes se na stezkách vegetaci viditelně nedaří. Havranická vřesoviště jsou součástí parku a ekologové po sametové revoluci zvažovali, jak vrátit přírodu do původního stavu. Původní stav by nejspíš byla nějaká forma listnatého lesa – jenomže ještě před válkou zde po dlouhá staletí pásli místní německy mluvící obyvatelé, kteří byli po válce odsunuti. Vznikl tak unikátní biotop se spoustou trav, květin a hmyzu, kteří jsou vázáni na pastviny. Otázka pro čtenáře – do jakého původního stavu byste vy sami místo uvedli? Ten původní je totiž stav před padesáti lety nebo před pěti sty lety? Ekologové nakonec volili pro záchranu vřesovišť. Každé jaro jsou na místo vysazeny ovce, nově i jedenáct koní plemene Exmoorský pony. Letos se již narodila první hříbata. Vřesoviště, zdá se, prosperují a nezarůstají. Ale původní nejsou.
Je to ukázka přístupu k přírodě anglicky zvaný hands-on. Ano, je nás na Zemi 7,3 miliardy lidí, panenská příroda de facto již neexistuje nikde a musíme do ekosystémů různým způsobem zasahovat. Sem by patřilo vlastně umělé udržování Havranického vřesoviště, ale třeba taky přístup Gene drive (o kterém byla řeč v minulém příspěvku), který má za cíl buď nějaký druh (komára přenášejícího malárii) z přírody vyhubit téměř nebo zcela, invazní druh znevýhodnit a vymírající druh (netopýra) podpořit třeba schopností odolávat (plísňovým) onemocněním, nebo geneticky pomoci korálům, aby dokázali snášet i vyšší teploty moře.
Celý článok si môžete prečítať, ak si kúpite Digital predplatné .týždňa. Ponúkame už aj možnosť kúpiť si spoločný prístup na .týždeň a Denník N.