Zdá sa, že máte zablokovanú reklamu

Fungujeme však vďaka príjmom z reklamy a predplatného. Podporte nás povolením reklamy alebo kúpou predplatného.

Ďakujeme, že pozeráte .pod lampou. Chceli by ste na ňu prispieť?

Logika

.max Kašparů .stĺpčeky .slovo kňaza a psychiatra

Četl jsem před časem úvahu o Adamovi, Evě a hadovi v ráji. Když byl Adam usvědčen ze hříchu, ukázal prstem na Evu a svoje jednání svedl na ni. Eva, aby se také za svoje jednání omluvila, ukázala prstem na hada. A had, protože nemá prsty, neměl na koho ukázat a odplazil se.

Logika Natália Ložeková / natalialozekova.sk
nikdo nechceme vinu nechat na sobě a hledáme někoho, kdo za naše nedobré jednání ponese odpovědnost. Možná se to nezdá, ale každý člověk má určitou míru svědomí. Pouze těžcí psychopati bývají v tomto směru výjimkou. Nebo, jak mi řekl jeden můj klient, má úplně čisté svědomí, protože ho ještě nikdy nepoužil.
Moderní člověk má s vinou problém. Někdo ji popírá, jiný potlačuje. Ten, kdo ji popírá, namlouvá sám sobě, že nic zlého neudělal, protože tak jednají všichni kolem něho. Ten, kdo ji potlačuje, je si jí sice vědom, ale nehlásí se k ní. V prvním případě ji viník překračuje, ve druhém ji, obrazně řečeno, kopne kamsi do tmavého kouta. Má sice uklizeno opticky, ale nikoli fakticky. Ideální je viny se zbavit. Přiznat si ji, vyznat ji, a za nedobré jednání se omluvit a nést odpovědnost. To ovšem vyžaduje na jedné straně odvahu, lidskou zralost a upřímnost vůči sobě samému, tak na druhé straně také obecnou úctu k jiným lidem.
 

Celý článok si môžete prečítať, ak si kúpite Digital predplatné .týždňa. Ponúkame už aj možnosť kúpiť si spoločný prístup na .týždeň a Denník N.

predplatiť

Ak ste našli chybu, napíšte na web@tyzden.sk.
.diskusia
.neprehliadnite