Zdá sa, že máte zablokovanú reklamu

Fungujeme však vďaka príjmom z reklamy a predplatného. Podporte nás povolením reklamy alebo kúpou predplatného.

Ďakujeme, že pozeráte .pod lampou. Chceli by ste na ňu prispieť?

Je romský holocaust bílým místem české historie?

.daniel Kaiser .echo24 .spoločnosť

Lidovci navrhují, aby Poslanecká sněmovna na své příští schůzi odvolala svého místopředsedu Tomia Okamuru.

Je romský holocaust bílým místem české historie? JAN ZATORSKY/ECHO24 Zleva Antonín Hradilek, Jiří Plachý, Markus Pape a Daniel Kaiser.

ten v krátkém rozhovoru s redaktorkou DVTV na volební party prezidenta Miloše Zemana 27. ledna na její otázku k táboru v Letech u Písku za druhé světové války prohlásil, že řada jeho židovských přátel se diví, „proč v České republice stavíme na stejnou úroveň tábor v Letech a vyhlazovací tábor v Osvětimi“. S odvoláním na knihu historiků z Akademie věd ČR Okamura uvedl, že „tábor nebyl oplocen, že tam v podstatě ti lidé měli volný pohyb“. Redaktorka v jedné otázce naopak namítala, že už v Letech probíhala genocida Romů.

První, pracovní tábor v Letech počátkem roku 1940 zřídila protektorátní vláda, byl určen pro údajné asociály, bez ohledu na etnický původ. Existenci Let I část mediální scény vykládá jako důkaz české autonomní účasti na vyvražďování Romů, k němuž se na konci roku 1942 rozhodli Němci. Devadesát procent českých Romů válku skutečně nepřežilo.

Nezávisle na hlasování i Okamurovi zůstává otevřeno několik otázek: Můžeme kárný pracovní tábor Lety fungující do jara 1942 srovnávat s tzv. cikánským táborem Lety od srpna 1942? Jaká je mezi nimi souvislost? Byly druhé Lety „jen“ tzv. cikánský, nebo koncentrační, či snad dokonce vyhlazovací tábor? Zajímali se Češi o osud Romů za války a zajímá se o něj česká historiografie? Do Salonu Týdeníku Echo přišli zvláštní zmocněnec ministerstva zahraničí pro otázky holocaustu Antonín Hradilek, německý publicista, autor knihy o Letech A nikdo vám nebude věřit Markus Pape a historik z Vojenského historického ústavu Jiří Plachý.

trestní oznámení na Tomia Okamuru se opírá o paragraf popírání nebo zpochybňování genocidy. Z poslancových odpovědí v tom chaotickém rozhovoru, kde ho Daniela Drtinová pronásleduje po chodbách hotelu, nebylo jasné, jestli myslí cikánský tábor, nebo pracovní tábor, který byl v Letech předtím.

Hradilek: To by mělo být zásadní rozlišení. Od léta 1942 je to jasné, to byl Zigeunerlager 1, Cikánský tábor číslo 1. V něm byli shromažďováni lidé určení k likvidaci. Tedy byl to nástroj genocidy, to ani jinak nejde říct. Ovšem pracovní tábor z let 1940 až 1942 s tím nemá nic společného. V něm byli práceschopní dospělí muži, strávili v Letech třeba tři měsíce a odešli na svobodu. To je úplně něco jiného, než když do tábora odvezete celé rodiny včetně malých dětí a následně je tam trápíte. A ty, které přežijí, zplynujete. Jak vůbec někdo může dávat do souvislosti romský holocaust s tím pracovním táborem? Kvůli těm několika barákům, které potom došly uplatnění i v cikánském táboře? Pracovní povinnost byla u nás do roku 1990. Má se snad mně postavit pomník za to, že jsem před rokem 1990 podléhal pracovní povinnosti?

máte i vy ostatní dojem, že by se při debatách o romském holocaustu měla prehistorie tábora v Letech do roku 1942 odstřihnout?

Plachý: Ano. Vznik kárného pracovního tábora z roku 1940 se spojuje s právní normou, kterou přijala v březnu 1939 ještě československá vláda, a velmi často se automaticky předpokládá, že cikánský tábor vznikl pouhým přejmenováním pracovního tábora, což byl jeden z táborů pro takzvané práce se štítící živly, osoby s takzvaným cikánským způsobem života, tuláky a podobně. Tedy že ten cikánský tábor vlastně vznikl na základě usnesení československé vlády. Je to historická zkratka, ale naprosto matoucí. Ruší rozdíly jak mezi druhou republikou a protektorátem, tak mezi pracovním táborem v Letech za Eliášovy vlády a cikánským táborem po heydrichiádě.

a jak byste hodnotil pracovní tábor?

Plachý: Samotné přijetí té právní normy byl projev totalitarizace společnosti za druhé republiky. Od podzimu 1938 panovaly nálady, že je třeba vést společnost pevnou rukou. V řadě evropských zemí už ve 30. letech rostl pocit, že demokratický, parlamentní režim selhal, a podobné tábory tam vznikaly dřív než v českých zemích.

Pape: Historici, kteří se věcí skutečně zabývali, vám řeknou, že Lety se vyvíjely podobně jako Dachau. I tam byl od roku 1933 kárný tábor pro odpůrce nacismu, vězněné na omezenou dobu. Pak se z něj stal typický koncentrák. V Letech od srpna 1942 romské rodiny už byly na neomezenou dobu. Vězni nemohli počítat s tím, že by byli propuštěni díky svému chování nebo pracovnímu výkonu. Ale už od jara 1939 Eliášova protektorátní vláda (ministerský předseda protektorátní vlády Alois Eliáš, zatčen v září 1941 a za své odbojové aktivity v červnu příštího roku zastřelen – pozn. red.) vytvořila zázemí, logistiku, kterou potom nacisté používali k provedení genocidy českých Romů. V roce 1940 postavila tábory v Letech u Písku a v Kunštátu u Hodonína. Adresy, rodokmeny, otisky prstů všech Romů sbírané už od roku 1927 předala okupantům, místo aby je zničila.

Plachý: Touhle logikou dojdeme k tvrzení, že československá armáda v roce 1939 dodala výzbroj pro čtyřicet německých divizí. Nebo že když při sčítání lidu v roce 1930 někdo uvedl židovské náboženství a český úředník to zaznamenal, usnadnil tím potom práci vykonavatelům holocaustu.

Hradilek: Řekl byste, pane Pape, že Josef II. v Terezíně vybudoval infrastrukturu, která potom posloužila nacistům?

bavme se tedy už jen o cikánském táboře od léta 1942 do léta 1943. Je tu další otázka: Byly ty druhé Lety koncentrační tábor?

Plachý: Ne každý tábor, o kterém se tak dnes hovoří, byl ve skutečnosti koncentrační. V protektorátu, v celé okupované Evropě existovala řada táborů, jejichž fungování bylo v něčem podobné, ale nebylo to totéž co koncentráky. Já bych v historickém kontextu u Let dával přednost názvu používanému už v tehdejších dokumentech, tedy cikánský tábor.

podle vás to ani v té druhé fázi nebyl koncentrační tábor?

Plachý: Podívejte, velmi často se hovoří o Terezíně jako o koncentračním táboře. Věcně vzato byly v Terezíně židovské ghetto a současně policejní věznice pražského gestapa. Ani jedno z toho není to samé co koncentrační tábor. Ten měl za války jiné parametry než Lety nebo Hodonín u Kunštátu. V koncentračních táborech byly ostnaté dráty, hlídala je SS, cíleně se v nich vraždilo, v některých byly plynové komory. Tedy nejen Osvětim a další tábory na východě, ale například i Mauthausen, kde se cíleně popravovalo, konečně tam byli stříleni i lidé z protektorátu. Kde byli vězni pro potěchu dozorců shazováni z proslulých mauthausenských schodů. Kde byli likvidováni prací. To nejsou ani Lety, ani Hodonín.

Pape: Podle mě cikánský tábor v Letech nikdy nebyl, protože když se řekne cikánský tábor, člověk si představí cikány tábořící u silnice, ohníček a hudbu. Nacisté schválně volili takové eufemismy, aby mátli veřejnost. Ne že by se to úplně minulo účinkem. Tak jako v této publikaci (Pape klade na stůl brožurku Historikové a kauza Lety z roku 1999 – pozn. red.) dodnes většina historiků přijímá terminologii SS. Pokud nějaký tábor není v seznamu koncentračních táborů SS, který se zachoval v Berlíně, nemůže to podle nich být koncentrační tábor.

Hradilek: Vyjděme z toho, že v Letech i v Hodoníně byli soustřeďováni Romové určení k likvidaci. Samozřejmě že pak můžeme říct, že to byl tábor koncentrační neboli soustřeďovací. Ale to je skutečně hra se slovíčky. Důležité je, co se tam dělo. Úmrtnost tam byla podobná jako v ghettu Theresienstadt. Čili je to podobné zařízení.

jaký byl podle vás český podíl na tom, co v srpnu 1942 začalo soustřeďováním Romů v Letech a Hodoníně a končilo v Osvětimi?

Pape: Hlavní odpovědnost za to má Německo, bez debat.

 

Celý článok si môžete prečítať, ak si kúpite Digital predplatné .týždňa. Ponúkame už aj možnosť kúpiť si spoločný prístup na .týždeň a Denník N.

predplatiť

Ak ste našli chybu, napíšte na web@tyzden.sk.
.diskusia
.neprehliadnite