Zdá sa, že máte zablokovanú reklamu

Fungujeme však vďaka príjmom z reklamy a predplatného. Podporte nás povolením reklamy alebo kúpou predplatného.

Ďakujeme, že pozeráte .pod lampou. Chceli by ste na ňu prispieť?

Vo veku 70 rokov zomrel spisovateľ a publicista Lajos Grendel, výrazný predstaviteľ maďarskej literatúry na Slovensku.

Je romský holocaust bílým místem české historie?

.daniel Kaiser .echo24 .spoločnosť

Lidovci navrhují, aby Poslanecká sněmovna na své příští schůzi odvolala svého místopředsedu Tomia Okamuru.

Je romský holocaust bílým místem české historie? JAN ZATORSKY/ECHO24 Zleva Antonín Hradilek, Jiří Plachý, Markus Pape a Daniel Kaiser.

ten v krátkém rozhovoru s redaktorkou DVTV na volební party prezidenta Miloše Zemana 27. ledna na její otázku k táboru v Letech u Písku za druhé světové války prohlásil, že řada jeho židovských přátel se diví, „proč v České republice stavíme na stejnou úroveň tábor v Letech a vyhlazovací tábor v Osvětimi“. S odvoláním na knihu historiků z Akademie věd ČR Okamura uvedl, že „tábor nebyl oplocen, že tam v podstatě ti lidé měli volný pohyb“. Redaktorka v jedné otázce naopak namítala, že už v Letech probíhala genocida Romů.

První, pracovní tábor v Letech počátkem roku 1940 zřídila protektorátní vláda, byl určen pro údajné asociály, bez ohledu na etnický původ. Existenci Let I část mediální scény vykládá jako důkaz české autonomní účasti na vyvražďování Romů, k němuž se na konci roku 1942 rozhodli Němci. Devadesát procent českých Romů válku skutečně nepřežilo.

Nezávisle na hlasování i Okamurovi zůstává otevřeno několik otázek: Můžeme kárný pracovní tábor Lety fungující do jara 1942 srovnávat s tzv. cikánským táborem Lety od srpna 1942? Jaká je mezi nimi souvislost? Byly druhé Lety „jen“ tzv. cikánský, nebo koncentrační, či snad dokonce vyhlazovací tábor? Zajímali se Češi o osud Romů za války a zajímá se o něj česká historiografie? Do Salonu Týdeníku Echo přišli zvláštní zmocněnec ministerstva zahraničí pro otázky holocaustu Antonín Hradilek, německý publicista, autor knihy o Letech A nikdo vám nebude věřit Markus Pape a historik z Vojenského historického ústavu Jiří Plachý.

trestní oznámení na Tomia Okamuru se opírá o paragraf popírání nebo zpochybňování genocidy. Z poslancových odpovědí v tom chaotickém rozhovoru, kde ho Daniela Drtinová pronásleduje po chodbách hotelu, nebylo jasné, jestli myslí cikánský tábor, nebo pracovní tábor, který byl v Letech předtím.

Hradilek: To by mělo být zásadní rozlišení. Od léta 1942 je to jasné, to byl Zigeunerlager 1, Cikánský tábor číslo 1. V něm byli shromažďováni lidé určení k likvidaci. Tedy byl to nástroj genocidy, to ani jinak nejde říct. Ovšem pracovní tábor z let 1940 až 1942 s tím nemá nic společného. V něm byli práceschopní dospělí muži, strávili v Letech třeba tři měsíce a odešli na svobodu. To je úplně něco jiného, než když do tábora odvezete celé rodiny včetně malých dětí a následně je tam trápíte. A ty, které přežijí, zplynujete. Jak vůbec někdo může dávat do souvislosti romský holocaust s tím pracovním táborem? Kvůli těm několika barákům, které potom došly uplatnění i v cikánském táboře? Pracovní povinnost byla u nás do roku 1990. Má se snad mně postavit pomník za to, že jsem před rokem 1990 podléhal pracovní povinnosti?

máte i vy ostatní dojem, že by se při debatách o romském holocaustu měla prehistorie tábora v Letech do roku 1942 odstřihnout?

Plachý: Ano. Vznik kárného pracovního tábora z roku 1940 se spojuje s právní normou, kterou přijala v březnu 1939 ještě československá vláda, a velmi často se automaticky předpokládá, že cikánský tábor vznikl pouhým přejmenováním pracovního tábora, což byl jeden z táborů pro takzvané práce se štítící živly, osoby s takzvaným cikánským způsobem života, tuláky a podobně. Tedy že ten cikánský tábor vlastně vznikl na základě usnesení československé vlády. Je to historická zkratka, ale naprosto matoucí. Ruší rozdíly jak mezi druhou republikou a protektorátem, tak mezi pracovním táborem v Letech za Eliášovy vlády a cikánským táborem po heydrichiádě.

a jak byste hodnotil pracovní tábor?

Plachý: Samotné přijetí té právní normy byl projev totalitarizace společnosti za druhé republiky. Od podzimu 1938 panovaly nálady, že je třeba vést společnost pevnou rukou. V řadě evropských zemí už ve 30. letech rostl pocit, že demokratický, parlamentní režim selhal, a podobné tábory tam vznikaly dřív než v českých zemích.

 

Celý článok si môžete prečítať, ak si kúpite Digital predplatné .týždňa. Ponúkame už aj možnosť kúpiť si spoločný prístup na .týždeň a Denník N.

predplatiť

Ak ste našli chybu, napíšte na web@tyzden.sk.
.diskusia
.neprehliadnite