v roce 1348 se Karel IV. rozhodl vytvořit z Prahy město evropského významu. Rezidence císaře Svaté říše římské se rozrostla do nebývalé velikosti, krásy a významu a císař také založil univerzitu. Z těchto státnických aktů máme užitek až do dnešních dnů.
V roce 1618 se čeští šlechtici rozhodli na základě náboženského nesouladu vzbouřit proti habsburskému císaři, ale svoji při o dva roky později hořce prohráli. Od té doby se v Čechách datuje jistý komplex opanované provincie, který nás pronásleduje dodnes.
V roce 1648 se Češi dokázali vlastními silami zbavit švédských nájezdníků. Podobně jako o tři roky před tím Brňané, dokázali v tomto roce Pražané ubránit většinu Prahy před švédskou armádou. Jejich hrdinský výkon připomínal až do roku 1918 na Staroměstském náměstí Mariánský sloup, omylem vydávaný za symbol potupy z roku 1620.
„Jistě, každý osmičkový rok nebyl osudovým předělem.“
V roce 1848 získaly na krátký čas země habsburského mocnářství svoji první moderní ústavu a v tomto roce se proměnilo obrozenecké snažení Čechů v politické hnutí se státoprávním programem.