Zdá sa, že máte zablokovanú reklamu

Fungujeme však vďaka príjmom z reklamy a predplatného. Podporte nás povolením reklamy alebo kúpou predplatného.

Ďakujeme, že pozeráte .pod lampou. Chceli by ste na ňu prispieť?

Nebezpečné Vianoce v meste Zwettl

.petr Holub .echo24 .spoločnosť

Ladovské Vánoce zná každý. S koledníky ve sněhu, rozsvícenými kostely, vánočními ozdobami ze slámy a všechno obklopené černými lesy. Nepřipomínají nic, s čím bychom se mohli v běžném životě potkat, mají však připomínat atmosféru, kterou snad měly Vánoce v časech Josefa Lady.

Nebezpečné Vianoce v meste Zwettl Archív kláštora

existují někde na zemi taková místa, kde se dá setkat s ladovskou atmosférou ještě dnes?

Musí jít o zaostalé kraje, kde ještě velkovýroba nestihla zničit tradiční zemědělství, kde ještě osvěta nevymýtila náboženské předsudky a kde přes veškerou zaostalost mají dost peněz, aby byli schopni financovat nákladnou údržbu starých kostelů a historických chalup. Není snadné je najít, protože tyto kraje, pokud vůbec existují, jsou mimo zájem investorů i cestovních kanceláří a leží mimo hlavní komunikace. Člověk se do nich dostane jen náhodou a proti své vůli, když třeba zabloudí a zároveň se mu rozbije auto, případně si splete poslední večerní autobus.

„Všichni vědí, že název „Waldviertel“ (Lesní čtvrť, též Polesí) není úplně přesný...“

Není nejmenší důvod cestovat do rakouského města Zwettl (Světlá). Daleko jsou Alpy s dokonalými sjezdovkami a hotely, víno tu neteče proudem jako v krajích okolo Dunaje, velkoměstské radovánky Vídně jsou půldruhé hodiny po silnici. Na kraji kolem Zwettlu se podepsala nedávná historie. Do městského katastru zasahuje na severovýchodě vojenský prostor, který po vystěhování 50 vesnic založil Hitler. Až do roku 1955 ho využívala sovětská armáda a přes všechny námitky místních ho pak převzali rakouští vojáci. Sověti v těsném sousedství a třicet kilometrů vzdálená železná opona na hranicích s Československem byli dostatečným důvodem, proč se lidé odtud stěhovali. Z regionu ubyla od války čtvrtina obyvatel a podle prognóz se to ještě dvacet let nezlepší.

strašné kouzlo svatého Kolomana

Okolní kraj se jmenuje Waldviertel a jeho básníkem je Robert Hamerling, který tu má řadu pamětních desek. Turističtí průvodci přesto raději připomínají, že pro současného čtenáře už jsou jeho veršované eposy příliš dlouhé a lyrika nesrozumitelná. „Utěšit bys mě chtěl, příteli? Potom mi nesmíš vzít bolest, právě ona je mou jedinou útěchou,“ zní jeden z jeho nejslavnějších veršů. Jako básník přírody však Hamerling funguje. Jako jeden z mála dokáže vynalézavě pochválit to, co jde chválit těžko, tedy přírodu Waldviertelu. 

Všichni vědí, že název „Waldviertel“ (Lesní čtvrť, též Polesí) není úplně přesný, protože spíše než neprostupný hvozd člení krajinu menší lesíky a hájky. To je ale právě výhoda, protože člověk může narazit každou chvíli na další a další les. A pokud se někomu stýská po zpěvu středomořských slavíků, ať se nechá uchvátit tmavomodrým, kovovým leskem křídel havranů, jejichž pronikavý křik připomíná věčnost. Hamerlingovskou vynalézavost osvědčili i meteorologové, kteří vypočetli, že v letních měsících je v okolí Zwettlu v dlouhodobém průměru nejvíc slunečných dnů. Tím lze přejít fakt, že v zimě tu člověk kvůli inverzím nevidí slunce celé týdny.

 

Celý článok si môžete prečítať, ak si kúpite Digital predplatné .týždňa. Ponúkame už aj možnosť kúpiť si spoločný prístup na .týždeň a Denník N.

predplatiť

Ak ste našli chybu, napíšte na web@tyzden.sk.
.diskusia
.neprehliadnite