podobně se v roce 1987 radovaly oběti bývalého šéfa lyonského gestapa Klause Barbieho, když nad ním soudce vynesl rozsudek. I on dostal jen doživotí, které navíc vzhledem k jeho stáří nemohlo trvat dlouho. Význam trestu byl symbolický.
Mladić se před spravedlností skrýval 16 let, Barbie čtyři desetiletí. Nakonec ho ale přece dostihla a soudní proces, který proběhl v Lyonu, byl pro Francii v jistém smyslu stejně důležitý, jako byl pro Izrael proces s Adolfem Eichmannem roku 1962. Letos, kdy od něj uplynulo rovných 30 let, je dobrá příležitost si událost připomenout. V Lyonu se pořádají přednášky, projekce a hned dvě výstavy.
„Jmenuji se Klaus Altman.“
„Nikdy jsem nebyl v Lyonu.“
„Nikdy jsem nebyl členem gestapa, sloužil jsem v armádě jako řadový voják.“
„Neumím francouzsky.“
Rozhovor se vede v němčině. Tázaný je zdravě vyhlížející šedesátník, hledí přímo do kamery. Jsme v hlavním městě Bolívie La Paz, rok 1972. Otázky klade novinář Ladislas de Hoyos. A muž, který bez rozpaků lže, je Klaus Barbie, člen SS a komisař gestapa, jenž byl v letech 1942–44 vyslán do města Lyon, aby zlikvidoval francouzský odboj. Mladý, nadšený a inteligentní nacista se sklony k sadismu postupoval dle příkazu. Podařilo se mu zabít zhruba 12 tisíc lidí, mimo jiné i hrdinu Résistance Jeana Moulina. Postupoval přitom tak krutě, že si vysloužil přezdívku „Lyonský řezník“. Pro francouzské úřady byl Barbie od konce čtyřicátých let nezvěstný, dokud jej „lovec nacistů“ Serge Klarsfeld neobjevil roku 1972 v Bolívii. Trvalo ale ještě dalších patnáct let, než stanul před soudem.
„Svou obhajobu založil na relativizování zla spáchaného nacisty.“
Třetí den po zahájení procesu však Barbie využil svého práva a prohlásil, že se do soudní síně už nedostaví. Během 37 dní byl pak předvolán jen dvakrát a předvedli ho i k vyslechnutí rozsudku. Do konce nevyjádřil lítost, nikomu se neomluvil. Válka je válka, ve válce se zabíjí a soudní proces porušuje zákon. On je bolivijský občan, nelegálně unesený do Francie. Pro více než stovku starých lidí, kteří proti němu v Lyonu svědčili, byl však tento proces něčím víc než naplněním zákona. Byl to okamžik smíření, zadostiučinění, na který čekali přes 40 let. Proč tak dlouho?
užitečná studená válka
Po osvobození Lyonu Spojenci v září 1944 se jedenatřicetiletý Klaus Barbie přemístil do Dijonu a potom do Berlína. Na povrch se znovu vynořil v roce 1947, kdy jej jako řadu dalších nacistů najala americká vojenská kontrarozvědka CIC.
Celý článok si môžete prečítať, ak si kúpite Digital predplatné .týždňa. Ponúkame už aj možnosť kúpiť si spoločný prístup na .týždeň a Denník N.