mohlo by se zdát, že Kaczyńského režim zrodil následovníka Ryszarda Siwiece, prostého muže, který se v září 1968 na protest proti invazi armád Varšavské smlouvy do Československa upálil při dožínkových oslavách na varšavském Stadiónu Desetiletí. Čin Piotra S. ale mnohem víc připomíná dva poměrně nedávné případy sebeupálení. Zároveň dává nahlédnout na stav polských médií, která si spolu se změnou vlády prohodila role v bagatelizaci a glorifikaci lidského neštěstí.
Ještě než Piotr S. naposledy vydechl, na webu levicového týdeníku Polityka jeho čin okomentoval filozof a bývalý poslanec antiklerikálního Palikotova hnutí Jan Hartmann. „Pokud tento muž zemře, náš nerovný boj s režimem PiS bude mít nový symbol a nového hrdinu. Stane se tak vážnějším – protože v politice je vážnost výsledkem něčí smrti. A za to – bez ohledu na to, jestli sebevrah přežije, nebo ne – mu chci již dnes s úctou poděkovat.“ Pravicový publicista Rafał Ziemkiewicz z tragédie pro změnu obvinil opozici a její hysterickou kampaň. „Pokud tomu všemu někdo věří, pokud nekonfrontuje mediální obraz s realitou, pak prostě zešílí,“ tvrdil Ziemkiewicz.
Celý článok si môžete prečítať, ak si kúpite Digital predplatné .týždňa. Ponúkame už aj možnosť kúpiť si spoločný prístup na .týždeň a Denník N.