Zdá sa, že máte zablokovanú reklamu

Fungujeme však vďaka príjmom z reklamy a predplatného. Podporte nás povolením reklamy alebo kúpou predplatného.

Ďakujeme, že pozeráte .pod lampou. Chceli by ste na ňu prispieť?

Jak reagují Němci na zamítnutí žaloby Maďarska a Slovenska proti kvótám

.jan Martínek .forum 24 .spoločnosť

Evropský soudní dvůr ve středu zamítl žalobu Maďarska a Slovenska proti přerozdělování uprchlíků. S kvótami ovšem nesouhlasí i další země středovýchodní Evropy. Evropský parlament nyní zvažuje finanční postih, pokud nebude rozsudek respektován.

Jak reagují Němci na zamítnutí žaloby Maďarska a Slovenska proti kvótám Emilio Morenatti/AP/SITA

lucemburský soud zamítl žádost obou zemí, namířenou proti dohodě ministrů vnitra Evropské unie ze září r. 2015, ve které se zavázali k přerozdělení 120.000 uprchlíků z Itálie a Řecka, tedy ze zemí, které nápor uprchlíků samy zvládnout nemohou. Soudci se tak drželi doporučení generálního advokáta Soudního dvoru EU Yvese Bota, který zamítnutí doporučil před několika týdny. Nepřímo patří k poraženým i Polsko, Česká republika a Rumunsko, které se při hlasování před dvěma lety také vyslovily proti přerozdělování.

Německý deník Die Welt konstatuje: „Tyto země nyní musí splnit svůj díl péče o lidi hledající ochranu – aspoň teoreticky. Pro země středovýchodní Evropy a zejména pro maďarského premiéra Viktora Orbána to je bolestivá porážka. Orbán od začátku považoval masový příliv migrantů za německý problém, a ne za úlohu, kterou by Evropa měla zvládnout společnou solidaritou. Jeho slovenský kolega Robert Fico označil 90 % příchozích Syřanů za ekonomické migranty.“ Deník dále připomíná, že se díky těmto průtahům během 2 let přesídlilo pouze kolem 32.000 uprchlíků. „Rozsudek představuje důležitý signál podpory dosavadní uprchlické politiky, včetně politiky německé spolkové vlády,“ pokračuje Die Welt. A připomíná, že se „Maďarsko mělo stejně postarat pouze o 1.300 osob, Slovensko o 900, Polsko a Česká republika společně o méně než 8.000. Skutečné odlehčení Itálie, do které jen letos přes Středozemní moře připlulo téměř 100.000 lidí, tak je jen těžko možné.“

„Všechny země Evropské unie musí podle přerozdělovacího klíče přijmout uprchlíky.“

Východevropské země ve své stížnosti argumentovaly formálně právními důvody. Požadovaly plnohodnotný evropský zákon projednávaný v parlamentu. Místo toho proti vůli čtyř členských zemí proběhlo většinové hlasování. Generální advokát Yves Bot však ve svém závěrečném doporučení zdůraznil, že klauzule Lisabonské smlouvy Radě takové jednání v případě, že nastane nouzová situace a je třeba odvrátit akutní krizi, dovoluje. Podle mínění soudu tato situace nastala a relokační program také nikoho nadbytečně nezatěžuje, už vůbec ne žalující země, upozorňuje Die Welt.

maďarsko reaguje opět iracionálně

Reakcemi na rozhodnutí ESD se zabývá švýcarský deník Neue Zürcher Zeitung. Na úvod cituje maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártó, který prohlásil, že „skutečná bitva teprve začne“. Budapešť chce využít všechny právní možnosti, „aby se v zemi nemohl nikdo usadit proti vůli maďarského lidu. Szijjártó mluvil o odporném, nepřijatelném rozhodnutí a nezvykle nediplomaticky dodal, že politika ‚znásilnila‘ evropské právo. Rozhodnutí rady ministrů vnitra ze září 2015 o kvótách nadále nepovažuje za závazné.“

Otázkou však je, jaké další právní kroky chce Maďarsko využít. Žádné totiž nemá. Maďarský ministr spravedlnosti Laszlo Trocsanyi připustil, že rozhodnutí ESD jsou konečná a vyjádřil obavy, že se nyní prosadí trvalý přerozdělovací mechanizmus.

Neue Zürcher Zeitung uvádí vyjádření slovenského předsedy vlády Roberta Fica, že bude rozsudek respektovat. „Na jeho zásadním nesouhlasu se systémem kvót to však nic nemění. I polská šéfka vlády Beata Szydlo zdůraznila postoj Varšavy k migrační politice, podle něhož země z bezpečnostních důvodů žádné žadatele o azyl nepřijme.“

Švýcarský deník si dále všímá rozkolu uvnitř zemí Visegrádské čtyřky ve vztahu k Bruselu. „Zatímco Polsko a Maďarsko sází na vyhrocenou konfrontaci a vláda Viktora Orbána nedávno zdůraznila, že v probíhajícím sankčním řízení nenechá Varšavu na holičkách, hledá Česká republika a Slovensko nápadně blízkost k Francii a Německu. Český premiér Bohuslav Sobotka nedávno požádal o pozorovatelský status své země při zasedáních eurozóny, i když zatím společnou měnu zavést nechce. Praha tím čelí obavě, že by se mohla vzdálit integračnímu procesu.“

Svůj článek uzavírá Neue Zürcher Zeitung slovy, že „vše naznačuje tomu, že si Česká republika a Slovensko nejsou ochotny aliancí evropských ‚vyvrhelů‘ Polska a Maďarska nechat poškodit své vztahy s Evropskou unií. ‚Skutečnou bitvu‘ si tak zřejmě budou muset Budapešť a Varšava vybojovat samy.“

demokratičtí politici se shodnou

Napříč německou politickou reprezentací panuje shoda, že by se nyní měly země středovýchodní Evropy zhostit svých povinností. Již zmíněná Die Welt cituje viceprezidenta Evropského parlamentu Alexandera Grafa Lambsdorffa (FDP), zvažujícího proti Maďarsku peněžní postih: „Evropský soudní dvůr dal najevo, že všechny země musí přijmout většinová rozhodnutí, a to i pokud jsou přehlasovány. To zcela odpovídá základním principům demokracie a právního státu, i když se to maďarské vládě nelíbí. Orbánovy pohádky o bruselském diktátu EU musí konečně přestat.“ A pokračuje: „Z pohledu svobodných demokratů by nadále mělo docházet ke škrtům peněz ze strukturálních a kohezních fondů, pokud země EU ustavičně ignorují rozhodnutí Evropského soudního dvora nebo porušují evropské hodnoty.“

„Otázkou však je, jaké další právní kroky chce Maďarsko využít.“

Podobně argumentuje šéfka německé Levice Katja Kippingová: „Země, které přijímají a integrují uprchlíky, by měly obdržet jistou dividendu, ty které to odmítají, by měly z evropských zdrojů dostat méně. Právě s ohledem na nízký počet uprchlíků, které mají Maďarsko a Slovensko přijmout, byl jejich odmítavý postoj aktem nehumánnosti. Ode dneška je jasné, že jsou země EU zavázány k lidskosti a nemohou se z toho vykroutit ani ve vztahu k uprchlíkům.“

jak dál?

Na portálu hlavního zpravodajského pořadu Tagesschau německé veřejnoprávní televizní stanice ARD se píše: „Rozsudek evropského soudního dvora je přelomový signál pro více solidarity uvnitř Evropy. Zcela jasně ukazuje, že země, které neleží u Středozemního moře, musí pomoct nárazníkovým zemím, jako jsou Itálie a Řecko, a nesmí je s následky uprchlické krize nechat samotné. Každá postižená země Evropy to smí očekávat. Nyní ještě více než předtím.“

Tagesschau zdůrazňuje, že „rozsudek je milníkem v evropské uprchlické politice“. A pokračuje: „Je neudržitelné, aby několik málo zemí, jako například Švédsko a Německo, přijalo největší díl příchozích uprchlíků, zatímco jiné země z vnitropolitických důvodů odvracejí tvář.

Nyní se něco musí stát: Maďarsko a Slovensko musí rozsudek uvést v praxi. To samé platí i pro naprosté odmítače Polsko a Českou republiku. Nejvyšší evropský soud jasně řekl, že všechny země Evropské unie musí podle přerozdělovacího klíče přijmout uprchlíky. Zde je co dohánět – a to nejen ve východní Evropě. I mnoho jiných zemí ještě zdaleka své kvóty nenaplnilo. To se po tomto rozhodnutí musí konečně změnit!“ uzavírá svůj komentář Karin Benschová ze studia ARD v Bruselu.

Príspevok vychádza vďaka spolupráci .týždňa a Fóra 24.
.diskusia
.neprehliadnite