Zdá sa, že máte zablokovanú reklamu

Fungujeme však vďaka príjmom z reklamy a predplatného. Podporte nás povolením reklamy alebo kúpou predplatného.

Ďakujeme, že pozeráte .pod lampou. Chceli by ste na ňu prispieť?

Michail Saakašvili: Muž bez pasu

.tereza Soušková .radko Mokryk .echo24 .spoločnosť

Ukrajinou v nedávné době otřásl politický skandál personálního charakteru. Bývalý gruzínský prezident Michail Saakašvili a blízký přítel ukrajinského prezidenta Porošenka přišel zprvu o funkci gubernátora Oděsy a teď i o ukrajinské občanství.

Michail Saakašvili: Muž bez pasu Ernests Dinka/Saeimas Kanceleja/wikimedia commons Michail Saakašvili v strede pred vypuknutím škandálu odišiel do Spojených štátov, kde by mohol požiadať o azyl.

jelikož se vzdal gruzínského pasu, ocitl se tento kdysi vrcholový politik prakticky v pozici hlavní postavy z filmu Terminál. Rozmary mocných jsou nevyzpytatelné, tím spíš, jedná-li se o dvě hlavy státu, i když jedna z toho je bývalá.

Michail Saakašvili, který stál v čele Gruzie v letech 2004 až 2013, na jednu stranu v kavkazské zemi tvrdě potíral korupci a nastavil prozápadní kurz, na stranu druhou tak nezřídka činil autoritářskými a nekalými praktikami. Po prohraných parlamentních volbách ovšem pokojně předal moc, což v zemích bývalého SSSR není zdaleka běžná praktika. Odjel přednášet do USA a doma ho zatím začali stíhat mj. ze zneužití pravomoci. Přes jeho kontroverzní prezidentství je nutné říct, že mu Gruzie vděčí za to, že vykročila z marasmu sovětských dob.

ukrajinský občan

Revoluce na kyjevském Majdanu vzbudila v Ukrajincích touhu po obdobných změnách, jaké mohli vidět v Gruzii. Ukrajinské vládní struktury byly prosáklé korupcí a protekcionismem, moc v zemi drželi oligarchové. Zdálo se, že před Ukrajinou stojí nadlidský úkol – změnit od základu vše. Majíce před očima v postsovětském prostoru světlý příklad Gruzie, Ukrajinci si jednoduše odtud pozvali zkušenější kolegy, aby jim ukázali, jak na to.

„Zdá se, že občanská epopej gruzínského exprezidenta může mít ještě několik dějství.“

Gruzíni obsadili hned několik vládních i správních postů. Pro příklad uveďme první náměstkyni ministra vnitra Eku Zguladzeovou, Alexandra Kvitašviliho, jenž usedl do křesla ministra zdravotnictví, Chatiju Dekanoidzeovou, která se ujala reformování policie, nebo Davida Sakvarelidzeho, jenž se stal náměstkem generálního prokurátora. Samotný Michail Saakašvili zprvu koordinoval nově vzniklou Radu pro reformy, později v roli gubernátora oblasti odjel do Oděsy, kterou slíbil v co nejkratší době proměnit v „perlu černomořského pobřeží“.

Pro Saakašviliho není Ukrajina žádná cizina. S nynějším prezidentem Petrem Porošenkem se „Micho“ zná ještě z počátku 90. let z Vysoké školy mezinárodních vztahů v Kyjevě. Na začátku tisíciletí se spřátelil s tehdejším prezidentem Viktorem Juščenkem. Tenkrát se oba ocitli v podobné situaci. Jak Juščenko, tak Saakašvili se v krátkém časovém rozmezí stali prezidenty postsovětských států po „sametových“ revolucích. Saakašvili Juščenka velmi podporoval, a dokonce se sám účastnil tří ukrajinských revolucí.

Po Majdanu tedy neodjížděl do neznáma. Získal ukrajinské občanství a pustil se do reformování Oděské oblasti. Gruzín vyhlásil „nulovou toleranci korupce“. Hned na úvod dostali výpověď všichni předsedové okresních rad. Na jejich místa přišli lidé zvolení na základě transparentních soutěží. Oblastní byrokratický aparát byl zredukován na polovinu. Micho ukázal, že to s lidmi umí: nebyla mu cizí populistická hesla, rád se projel městskou hromadnou dopravou, pomáhal lidem bourat ploty na oděských veřejných plážích, jež po řadu let nezákonně zabírali místní oligarchové.

„Porošenko dnes čelí masivní kritice, že se chová ke svým občanům jako k poddaným.“

Důležitým tahem gruzínského reformátora bylo zjednodušení byrokratických procedur, hlavně pro místní vinaře nebo malé firmy, které dostaly víc prostoru pro podnikání. Jako výlohu vlastní reformní činnosti si Saakašvili zvolil opravu a dokončení dálnice Oděsa–Reni, která spojuje ukrajinský přístav s moldavskými hranicemi.

Velmi důležitým aspektem bylo pro Saakašviliho sestavit vlastní tým, který ovšem zdaleka ne vždy vzbuzoval dobrý dojem. Velkým úspěchem nového gubernátora bylo jmenování teprve šestadvacetileté aktivistky z Majdanu Julie Maruševské ředitelkou Oděského celního úřadu. Celní úřad na jihu země po celé období ukrajinské nezávislosti zůstával pašeráckou baštou. Tudy se do země dostávalo obrovské množství nelegálního zboží. Kvůli tomu byla oděská celnice schopna manipulovat s cenami, a tím krýt rozsáhlé daňové úniky.

 

Celý článok si môžete prečítať, ak si kúpite Digital predplatné .týždňa. Ponúkame už aj možnosť kúpiť si spoločný prístup na .týždeň a Denník N.

predplatiť

.diskusia
.neprehliadnite