svoboda médií a novinářů, dopad války na duševní zdraví válečných reportérů i vliv sociálních sítí na způsob válčení a reportování o něm. I to budou témata letošního ročníku konference Forum Media, které se koná 10. listopadu v pražském O2 universu.
O stále více ohrožované svobodě médií bude hovořit šéf Reportérů bez hranic Thibaut Bruttin. Podle něj svoboda tisku už dávno není pouze profesním tématem novinářů. Jde především o právo veřejnosti na spolehlivé informace – a tím také o jeden ze základních předpokladů fungující demokracie.
„I proto se ve své prezentaci zaměřím na ekonomiku médií jako na otázku úzce související se svobodou tisku. Je zřejmé – a každoročně to ukazuje i index RSF –, že ekonomický motor tisku přestává fungovat. Musíme proto najít nový model, který zajistí dlouhodobou udržitelnost redakcí. Právě proto se snažíme vytvořit nový, zdravější ekonomický systém pro média. Je to možné, vyžaduje to však odvážné veřejné politiky a zároveň silné zapojení samotných médií,“ uvádí Bruttin, který je výraznou figurou evropské novinářské scény.
V organizaci Reportéři bez hranic se podílel se na řadě klíčových iniciativ na podporu svobody médií a novinářské práce – od vzniku projektu Journalism Trust Initiative přes evakuaci afghánských novinářů až po budování center na podporu svobody tisku na Ukrajině.
Dále se zaměřuje na boj proti dezinformacím hledáním nových mechanismů, které by v digitální éře posílily důvěru veřejnosti v informace a demokratické instituce.
jak se mění Maďarsko
Alarmující svědectví o politickém boji proti nezávislým médiím z Maďarska přinese investigativní novinář András Pethő, mimo jiné hlavní autor knihy o dynastii Orbánovců a jejich mocenském systému a producent filmového dokumentu The Dynasty.
Kde podle něj končí legitimní novinářská kritika a začíná aktivismus?
„Naše role je v zásadě jednoduchá. Jako investigativní novináři se musíme soustředit na to, co dělají mocní jednotlivci a organizace, a informovat o tom. Musíme zjistit, co se skutečně odehrává v zákulisí. Některé příběhy pak vyvolají reakci veřejnosti a jiné nikoli. Není ale naší prací rozhodovat, co povede ke změnám nebo k nějaké konkrétní aktivitě veřejnosti,“ říká.
i novináři mají emoce
Rámec debatě o stavu médií, ale i psychické kondici novinářů dodá socioložka médií působící na Amsterdamské univerzitě Johana Kotišová.
Plzeňské rodačka působící na nejlépe hodnocené vysoké školy v oboru komunikačních a mediálních studií na světě, zkoumá emoce a osobní prožívání novinářů v konfliktních situacích a to, jak se projevují ve zpravodajství.
Právě vliv emocí na práci médií, na výslednou podobu reportáží z válečných zón a vyhrocených situací je námětem její knihy Crisis Reporters, Emotions, and Technology: An Ethnography, v níž originálním stylem kombinuje fiktivní a faktografické vyprávění, aby ukázala, jak se mediální profesionálové učí myslet a jednat v krizových situacích.
„Krizové zpravodajství, a především dokumentování válek jdou k jádru novinařiny: k jádru jejího poslání a hodnot, na kterých stojí. Etická dilemata jsou v krizové novinařině pronikavější a důvody duševních potíží jsou znásobené. Proto tuhle práci vnímám jako takovou laboratoř, která potenciálně může inspirovat ostatní mediální profesionály v tom, jak přistupovat například k objektivitě, jak řešit etické problémy, jak se o sebe starat a na čem v novinařině záleží,“ říká Kotišová.
Článok uverejňujeme so súhlasom portálu hlidacipes.org. Ďakujeme!