až třicet miliard českých korun by mu mohly podle dnešních cen vydělat pozemky v areálu jeho bývalé chemičky Istrochem poblíž centra Bratislavy. Český miliardář, který dosud nesdělil, jak hodlá vyřešit otázku střetu zájmů, by se díky vládě politického spojence Roberta Fica posunul v žebříčku nejbohatších Čechů zase o několik míst výš. „Už dlouhodobě říkám, že existuje dohoda mezi Ficem, Orbánem a Babišem o určité ekonomické spolupráci. A tohle to jen potvrzuje – Fico se snaží Babišovi různými výhodami pomáhat v jeho podnikání a Babiš na oplátku pomáhá Ficovi při vyjednávání různých dohod, například v oblasti plynu a dalších aktivit, kde má Fico svoje zájmy,“ říká Zdechovský.
Pozemky v tamní oblasti se podle cenové mapy prodávají za tisíc eur na metr čtvereční, tedy necelých 25 tisíc korun. Rozloha Babišova areálu je přitom obrovská, dosahuje 160 hektarů. Mohla by tu v budoucnu vzniknout celá nová čtvrť. Momentálně se kolem něho na Slovensku rozhořel spor.
potvrzení od byznysového partnera
Jak upozorňuje někdejší státní tajemník ministra životního prostředí Michal Kiča, začalo to zcela nenápadně: okresní úřad Bratislava během léta 2025 vydal rozhodnutí, podle něhož se zastavuje řízení o to, kdo má odstranit toxickou zátěž v areálu bratislavského Istrochemu. Z rozhodnutí vyplývá, že za kontaminaci nemá nést odpovědnost současný vlastník pozemků – společnost Istrochem Reality, patřící do holdingu Agrofert Andreje Babiše. Úředníci svůj verdikt opřeli o pochybnou privatizační smlouvu z počátku 21. století. Ta měla nový subjekt zavázat investovat jednu miliardu slovenských korun do ekologických opatření. Fond národního majetku později vystavil potvrzení, že tato částka byla skutečně proinvestována. Jak přesně byly peníze vynaloženy, ale není jasné – dokumenty nikdy nebyly zveřejněny a Agrofert odmítá uvést podrobnosti s odkazem na obchodní tajemství. Faktem je, že toxická zátěž z areálu odstraněna nebyla a že v dozorčí radě Fondu národního majetku pracoval v určené době Babišův obchodní partner Pavol Pavlis. Ten jako ministr hospodářství Babišovi posloužil ještě jednou: v roce 2015 přiznal Babišově firmě Duslo Šaľa i největší daňovou slevu mezi podniky, které tehdy na Slovensku působily. Dosáhla závratné výše – 60 milionů eur. Pavlis s Babišem byli společníci ve firmě Port Servis, která pro Duslo Šaľa zajišťovala lodní přepravu. Se střetem zájmů se na Slovensku za Ficovy vlády nemazlili.
ministr se pochlubil schůzkou s Babišem
Když se v roce 2020 vlády ujala koalice pod vedením Igora Matoviče, úřady začaly Babiše tlačit, aby splnil podmínky privatizační smlouvy a začal odstraňovat ekologické škody v areálu Istrochemu. Ministr životního prostředí Ján Budaj tvrdil, že ekologické škody musí nést Agrofert, který právě proto získal podnik v privatizaci s velkorysou slevou. Slovensko chtělo dokonce od Babišovy firmy vymáhat stovky milionů eur. Jako Budajův státní tajemník na ministerstvu působil i Michal Kiča, dnešní místopředseda mimoparlamentní strany Demokraté. Ten v rozhovoru pro deník FORUM 24 upozorňuje na podivnou schůzku, která se mezi Babišem a současným ministrem životního prostředí Tomášem Tarabou (SNS) odehrála letos 26. října – brzy po vítězství Babiše ve volbách a těsně předtím, než ministr Taraba navrhl slovenské vládě, aby toxickou zátěž vyřešil slovenský stát na vlastní účet. „Taraba si na Instagram pověsil fotku z jejich setkání. Jen co se schůzkou s Babišem pochlubil, o dva až tři dny později předložil na vládu do připomínkového řízení návrh na převzetí odpovědnosti za škody státem. Když jsme se ptali, zda spolu o sanaci jednali, Taraba to odmítl s argumentem, že s Babišem si už tři roky intenzivně píšou, takže se kvůli tomu vůbec nemuseli osobně sejít.“ Ať tak nebo tak, ministerstvo životního prostředí na sebe vzalo odpovědnost za odstranění desítky let starého chemického znečištění.
babišovi na ruku
Návrh na Slovensku okamžitě vzbudil pozornost a otevřel několik zásadních otázek. Podle státního programu sanací existuje na Slovensku kolem sedmdesáti lokalit, které jsou z hlediska rizik pro lidi či přírodu závažnější než Istrochem. Dokonce i sousední území Žabí majer je hodnoceno jako problematičtější, přesto u něj žádný obdobný návrh nevznikl. Kritici upozorňují na nelogičnost, protože sanace jednoho areálu bez řešení vedlejšího – ještě více kontaminovaného – může být neefektivní a krátkodobá.
Taraba na dotazy, proč do vlády posílá pouze materiál týkající se Istrochemu, odpovídal neurčitě. Argumentoval tím, že „musí postupovat podle rozhodnutí okresního úřadu“.
Podle opozice i řady odborníků ministr de facto vychází vstříc Andreji Babišovi. Výsledkem je, že po sanaci se výrazně zvýší tržní hodnota pozemků. Státní sanace v areálu Istrochemu by přitom mohla být jedním z nejdražších environmentálních projektů v novodobých dějinách Slovenska. Odhady hovoří o nákladech 500 až 750 milionů eur. Na celé Slovensko je však v tomto programovém období v evropských fondech určeno přibližně 240 milionů eur, tedy méně než polovina potřebné částky. Tarabův argument, že sanaci pokryjí eurofondy, proto odborníci považují za nereálný. Celý zbytek peněz by museli zaplatit ze své kapsy slovenští daňoví poplatníci.
astronomická cena
Hodnota dotčených pozemků je potenciálně obrovská. Území o rozloze 220 fotbalových stadionů v širším centru Bratislavy má dobrou dopravní obslužnost. Po sanaci by mohlo jít o jedno z nejatraktivnějších rozvojových území na Slovensku. Zhodnocení pozemků by se mohlo počítat v miliardách eur.
Návrh však zatím vláda neschválila. Proti je ministerstvo hospodářství a odmítá ho i ministr cestovního ruchu Rudolf Huliak, který ho odsoudil i veřejně: „Uvědomte si, že náklady se pohybují mezi 500 a 700 miliony eur. S tím rozhodně nesouhlasím. Naše ekonomika potřebuje podporu podniků, aby zůstaly konkurenceschopné.“ Jestli vláda nakonec Tarabův návrh odsouhlasí, zatím není jisté. Jedno je však zřejmé už nyní: případ Istrochemu se stal symbolem toho, jak Babiš využívá své politické postavení a politické vazby k osobnímu prospěchu, na který se mu skládají daňoví poplatníci. Bez ohledu na to, jestli je to u nás, nebo na jeho rodném Slovensku.
Článok uverejňujeme v rámci spolupráce s denníkom Forum24.