rozdíl oproti prezidentským volbám před pěti lety je v mnoha ohledech markantní.
Zvláštní věc – o Česku se přece často a právem píše jako o rozdělené zemi. Kdy jindy by se to rozdělení mělo dramaticky projevit? Jenomže to aktuálně prožívané rozdělení se v kampani před prvním kolem nijak výrazně neprojevuje (s jednou výjimkou – k ní později), protože ta kampaň navzdory počtu kandidátů, kteří se v ní prezentují, je vedena prakticky jen jednou stranou.
Před pěti roky se přímé prezidentské volby konaly poprvé, už to jim dodávalo na významu a posilovalo intenzitu jejich vnímání veřejností. Navíc tuto systémovou změnu veřejnost většinově podporovala dlouhé roky, schválena byla po průtazích. Lid konečně dostal, co chtěl – a pak se možná trochu divil.
„Kampaň před prvním kolem nadcházejících voleb ale jako kdyby probíhala v nějaké jiné zemi.“
V prvních volbách aktivně vystupovaly politické strany, které do nich vysílaly vlastní kandidáty – sociální demokraté Jiřího Dienstbiera mladšího, občanští demokraté Přemysla Sobotku, lidovci Zuzanu Roithovou, TOP 09 Karla Schwarzenberga. Dnes to naopak působí, jako kdyby se strany prezidentských voleb, a především prezidentští kandidáti politických stran skoro štítili, jistě v tom hraje roli potřeba vyvolávat povinný dojem nestranickosti.
Vymyká se stávající prezident Zeman, který ale regulérní kampaň nevede (nebo to alespoň říká), zároveň ale vše, co dělá – tedy i nadbíhání zájmům Andreje Babiše a ANO či vystoupení na kongresu Okamurovy SPD –, je také kampaň.
Celý článok si môžete prečítať, ak si kúpite Digital predplatné .týždňa. Ponúkame už aj možnosť kúpiť si spoločný prístup na .týždeň a Denník N.