tvrdě centralizační vize Evropské unie, k níž se někdejší předseda Evropského parlamentu a kandidát na spolkového kancléře hlasitě přihlásil, si okamžitě všimla česká i přední evropská média.
Schulzovu vizi evropské federace do osmi let lze samozřejmě jednoduše odbýt tím, že se německý politik musel zbláznit. Po takové trajektorii evropské integrace není poptávka ani mezi členskými státy EU, ani mezi jejich občany. Nedávno publikovaný reprezentativní průzkum erudovaného think-tanku Chatham House ukázal, že zápal, kterým hoří Martin Schulz, sdílí pouze malý segment občanů, konkrétně 8 % respondentů. Mnohem více dotázaných se hlásí k váhavému evropanství, integraci a její smysl potřebují vysvětlovat a s jejím prohlubováním rozhodně nespěchají. Odpověď na otázku, co Schulze k tak silnému výroku motivovalo, tak bude zjevně jinde. Konkrétně pak v komnatách německé politiky.
„Problém Martina Schulze a sociálních demokratů v této souvislosti představuje fakt, že většinu krajíců si už hbitě rozebrali jiní.“
odříkaného chleba největší krajíc
Za prvé, Schulz, jehož hvězda po neúspěchu ve spolkových volbách značně pohasínala, si může mnout ruce. Kontroverzním proslovem, kde mimo jiné naznačil, že by v Unii neměly být země typu Maďarska či Polska,